Brezen 2007

Byl Masaryk vubec Cech?


Stanislav Berton

Pod tímto titulem otiskly sydneyské Noviny dne 27.
prosince 2006 clánek exilového novináre Rossa Havlícka se
znamujícího ctenáre prostrednictvím profesora Oldricha
Kyna z Bostonské university se studií sudetonemeckého
autora Karla Hausnera, který tvrdí, že. . ." Masaryk byl ži
dovsko-nemeckého puvodu. . .Cesky se naucil až pocátkem
dospelosti. . .Masarykova matka byla dcerou nemeckého
hostinského, byla oplodnená Nathanem Redlichem,
rakouským Židem. Provdala se za negramotného Slováka
Jozefa Maszarika 15: srpna 1849, Tomáš Masaryk se
narodil 7. brezna 1850, sedm mesícu po svatbe. . .Tomáš se
stal fanatickým nacionalistou, nenávidel Habsburky a z
toho duvodu všechno nemecké, zejména Katolickou církev.
Pozdeji, když Masaryk stvoril Ceskoslovensko, mnozí
sudetští Nemci doufali a verili, že k nim bude prátelský pro
své dedictví. . . "

Karel Hausner vycetl a zverejnil nekolik
starodávných údaju, který mají za úcel znehodnotit život a
cinnost prvního presidenta Cesko-Slovenska (s
rozdelovacím znaménkem se nazýval nový stát až do prijetí
ceskoslovenské ústavy v roce 1920). Rakouský diplomat a
historik Willy Lorenz, jehož prateta byla dcerou Františka
Riegra a vnuckou Františka Palackého, upozornil na
skutecnost, že Nathan Redlich, údajný Masarykuv otec,
nebyl skutecným synem Lazara Redlicha, u kterého
Masarykova matka Teresie pracovala jako kucharka, nýbrž
nalezenec, kterého manželé Redlichovi adoptovali, uvedeno
v Monologu o ceské zemi,1987. I když se hlásil k židovské
víre, není jisté, že byl židovské krve. Podle židovské tradicepouze díte porozené Židovkou je považováno za Žida.

Debata o puvodu Tomáše G. Masaryka se
rozpoutala také ve švýcarském Zpravodaji v císlech 3.-5.
2007. Byla vyprovokována prednáškou Dra. Radana Haina
na téma "Príslušnost k vlastnímu národu a odcizení od
nej",v níž se zmínil o Masarykove cesko-nemecké matce.

Jak se do historických studií vloudil tento údaj? V
roce 1875 požádal Masaryk Vídenskou universitu o
pripuštení k záverecné zkoušce z filosofie. K žádosti
pripsal vlastnorucne psaný životopis, ve kterém mimo jiné
uvedl:. . ."Byl jsem od nejútlejšího mládí peclive
vychováván a opatrován laskavou matkou, jejíž obetavé
lásce za všechno vdecím. . .V nemcine jsem dosáhl brzy
pokroku, jazyk mi nebyl zcela cizí, vždyt má matka byla
Nemka. Presto jsem byl v nemcine méne sbehlý než v
ceštine a slovenštine. . ." Masaryk slova "než ve slovenšti
ne" preškrtl. (Preklad ve studii Viléma Doležala "Masa
rykova cesta životem, I. díl,1920.)

Nemaje prístupu do ceských archivu, osobnost
Tomáše G. Masaryka me zajímá po celý dlouhý život,
požádal jsem erudovanou historicku Zoru Dvorákovou o
vyjasnení národnosti Masarykovy matky. PhDR.
Dvoráková, autorka objevné studie "Než se stal
presidentem -TGM a realisté 1882-1918" mne napsala:. . .
Masarykova matka Terezie pocházela z rodu Kropácku,
kterí v 18. století po nekolik generací bydleli v Prostejove
a provozovali reznickou živnost. Tady jsou doloženi jako
cesky mluvící meštané ( v cechovních knihách jsou také
uvádeni strídave "Kropácek" a "Kropác".) Teprve Josef
Kropácek, pozdejší Tereziin otec, se se svým synem
prestehoval do nemeckého prostredí v Hustopecích. Terezie
byla druhou z jeho deseti detí. Vyrostla v dobrých
hmotných pomerech a ve zdejším nemeckém prostredí
vychodila nemeckou školu. (Ve vetšine škol na Morave se
tehdy vyucovalo v nemcine, pozn. SB.) I pozdeji, když byla
ve Vídni a Hodoníne, se pohybovala v nemecky mluvících
kruzích. Byla si vedoma, že pochází z ceského, hanáckého
rodu, ale ve školních letech vyrustala v nemeckém
prostredí. Své deti sice naucila trochu nemecky, ale kdy by
s cítila Nemkou, jiste by jim vštepovala nemecké
uvedomení. Nic takového však neucinila. Casem se v
ceštine zdokonalila tak, že umela obema jazyky mluvit.
Stejne a plne se sžila s prostredím ceského a slovenského
venkova na obou brezích Moravy. . .Byla Nemkou
vychováním, nikoli v rodem. Nemkou ve smyslu národního
uvedomení nebyla, pokud nejaké uvedomení mela, bylo to
nanejvýš zemsky moravské. Víme, že nemecky mluvících
Cechu bylo tenkrát hodne (Josef Kajetán Tyl napsal novelu
Poslední Cech a Karel Havlícek Borovský se modlil, aby
ceský jazyk neshnil v hrobe, pozn. SB.)

Nemecká obcovací rec, ani nemecké školní vzdelání
v té dobe samy o sobe nevypovídají ješte nic o národnosti.
Na príklad nemecky se mluvilo u Palackých. . .(V roce
1942 pozval Dr. Adolf Turek,náš profesor historie, nekolik
septimánu 4. reálného gymnasia v Brne, k návšteve
Moravského zemského archivu. Ukázal nám knihu hostí,
do níž se podepsal "Otec národa" František Palacký jako
Franz Palacký. Palacký si dopisoval s otcem profesora

Jaroslava Blanka Forstová

Jaro


Bud pozdraveno JARO, vítáme Te u nás po dlouhé
zime. Ted všechno všude kvete, je to nádherný cas. Ráda
se dívám na stromy a kere, všechno je bílé nebo ružové,
kvete to a vcelky je navštevují a krouží kolem nich jako
nevesty kolem ženicha. A kyticka - ženich je vítá a objímá:.
. .pojd ke mne, moje milá, milenko krásná a nežná, pojd
do mé náruce. Budu Te hýckat a laskat, neboj se, u me Ti
bude dobre. . .

A vcelka se norí do hlubin té nádherné vune,
nabírá si na nožicky sladkosti a odlétá za jiným ženichem. .

Moji milí, mám vás všechny ráda, ale musím vás
navštevovat postupne, nezlobte se. . .

Stromy se usmívají, kere tiše šumí: jen létej, vcelko
milá,u nás je všeho dost. . .

Stránského Adolfem v nemcine, píše ve Sdelení Stránského,
pozn. SB) nebo Bedrich Smetana se až v dospelosti zacal
zdokonalovat ve spisovné ceštine. (Nekdy se podepisoval
Friedrich, pozn. SB.)

Matcinu obcovaní rec Masaryk míní, když oznacuje
matku za Nemku. Tady lze Masarykovi vytknout, že se
dopustil terminologické nepresnosti, která pozdeji mohla
privodit pochybnosti o matcine skutecné národnosti.

Masaryk až do svého ctrnáctého roku netušil, že
existuje nejaký národnostní protiklad cesko-nemecký. O
tom se dozvedel až od cesky uvedomelého kaplana Satory,
který ho ucil náboženství ve škole v Cejkovicích, s ním i v
dalších letech udržoval úzký kontakt. Jezdíval za ním na
jeho další pusobište. Satora byla první výrazná osobnost, s
níž se Masaryk setkal. V letech dospívání mel na neho velký
vliv nejen v otázce národního uvedomení, ale i v oblasti
duchovní, náboženské, obecne intelektuální a podobne.
Otevíral mu obzory. Masaryk na neho po celý svuj život s
velkou vdecností vzpomínal.

Okolí mladého Masaryka vnímalo jazykový problém
nikoli národnostne, ale sociálne. Nemcina byla recí pánu,
ceština recí lidu. Protože se o nacionálním rozporu cešství a
nemectví Masaryk nedozvedel od své matky, dá se
predpokládat, že ani ona o tom nic nevedela. . ." (Dopis Dry.
Dvorákové z 12. února 2007 zverejnuji s jejím souhlasem,
pozn. SB.)

Ve výše zmíneném Curriculum vitae Masaryk priznal
rozhodující vliv slovenského kaplana Jozefa Satory na své
ceské uvedomení, i když mu to v ocích universitní komise
mohlo uškodit. Kupodivu o tomto duležitém faktu se Willy
Lorenz, ani jiní proti Masarykovi zaujatí autori ani sluvkem
nezminují. Nehodí se jim to do jejich tese o nemeckém pu
vodu Masarykovy matky. Také prehlíží Masarykova duležitá
slova:. . ."byl jsem v nemcine méne sbehlý než v ceštine. . ."

Zachovala se zpráva o konfliktu mladého Masaryka s
profesorem Vendelínem Fosterem na nemeckém gymnasiu v
Brne. Kvintán Masaryk rekl jednoho dne:. . ."Pane profesore,
Vy jste Nemec a vyslovujete latinu a rectinu po nemecku. Já
jsem Cech a vyslovuju po cesku. . ." Za vzdorovitost a
neposlušnost dostal Masaryk petku z mravu a byl vyloucen z
gymnasia. Pritížila mu také neochota chodit ke zpovedi.
Masaryk mel štestí. Brnenský policejní reditel Le Monnier,
jehož deti Masaryk priucoval, byl tehdy preložený do Vídne.
Vzal velice nadaného Tomáše sebou a zarídil,aby byl prijat
do sexty proslulého Akademického gymnasia. Masaryk
maturoval v roce 1872.

Již v breznu 1870 se Masaryk stal clenem vídenského
Ceského akademického spolku. O pet let pozdeji byl zvolen
predsedou a co se stalo po dalších pet let! Ceští studenti
vycítili, že byl pro ceskou vec opravdu zanícený. Tehdy si
zacal podepisovat, jak v novinárských prvotinách, tak v
korespondenci se Zdenkou Šemberovou (1875-86)
VLASTIMIL Thomas Masaryk.

V roce 1882 došlo k historické události. Pražská
universita Ferdinandova-Karlova byla rozdelena na ceskou a
nemeckou. Ve Vídni pusobící "privatdocent" Masaryk,
(nedostával ani universitní plat!, stále se živil kondicemi
studentu bohatých rodin) dostal nabídku stát se mimorádným
profesorem,což by ponekud zlepšilo jeho nezávideníhodnou
financní situaci. Masarykovi se do Prahy moc nechtelo.
Morava tehdy "tíhla více k Vídni" než ku Praze, kde
Masaryk nemel akademické a spolecenské styky. Také jeho
"kostrbatá ceština", jak sám napsal, nebyla na vysokoškolské
úrovni, což neprekvapuje, nebot všechno školení mel v
nemcine. Vlastenecky silne naladení pražští studenti prý
nekolikrát napsali na tabuli, kdy se konecne naucí cesky?
Masaryk byl nadprumerne inteligentní muž, za pár let byla
jeho hovorová i písemná ceština na jednicku.

Masaryk se brzy po príjezdu do Prahy zapojil nejen
do akademického života, ale také do rychle rozkvétajícího
ceského kulturního dení a rozvíreného politického vrení.
Skoro po dvacet let se zúcastnil volebních kampaní do
Ceského nemu a vídenského ríšského parlamentu. Kdyby

neprednášel a nedebatoval plynne cesky, jiste by ho domácí
politictí protivníci pri nejmenším vypískali. Jestliže byl
mezi mladými novými vlastenci nepopulární, bylo to pro
jeho nevšední nebojácnost a odhodlanost prosazovat a hájit
svou pravdu a overená fakta. Masaryk spoléhal na vedu, ne
na domnenky nebo národnostne a sociálne rozvášnené city.
Byl proti podvrženým rukopisum,byl proti náboženské
protižidovské povere. Prijel do Prahy "kácet modly".
Pusobil odvážne proti proudu verejného mínení i za cenu
znacných osobních a rodinných útrap. Není divu, že
pražským tiskem z ceského národa vyloucený osamelý rvác
uvažoval o vystehování do Ameriky. Od tohoto úmyslu ho
odradila paní Charlotta. Pripomnela mu, že jeho osud je
spjat s rodnou zemí.

Politictí protivníci predhazovali Masarykovi
národní vlažnost. To neodpovídá obsahu mnohých jeho
clánku, prednáškám a proslovum v ceském snemu. Dne 18.
listopadu 1892 obhajoval biologický rust ceského národa,
který ceští Nemci obvinovali z rozpínavosti. Poukázal na
brožurku Mateje Ratkovského, prefekta a knihovníka
Císarsko-královské tereziánské akademie pod titulem
"Právo a povinnost ponemcit Cechy a Slovince". Upozornil
také poslance na nekolik ríšsko-nemeckých historiku,
hospodárských odborníku a filosofu, kterí rovnež hlásali
nutnost ponemcení Cechu, Madaru, ba dokonce i
Rakušanu. Odsoudil násilné ponemcování a "kupování
polských duší na Poznansku". Na záver rekl:.."Nuže,
pánové, to jsou smutné a znepokojivé úkazy a veliké hnutí
v ceském národe není než odpovedí na toto soustavné
ohrožování. Proto se nedivte, má-li se ceský lid nejen na
pozoru, ale organisuje-li stráž, níž starší pokolení
vlastenecké nemelo ponetí. . ." (Pod pojmem "stráž" mel
Masaryk pravdepodobne na mysli Sokol, pozn. SB.´)

Masaryk nebyl "fanatickým nacionalistou". V roce
1896 napsal pro anketu casopisu Rozhledy:. . ."Predevším
prohlašuji, že vubec nestojím na stanovisku nacionálním a
tudíž ani v otázce našeho pomeru k Nemcum. Stojím na
našem ceském programu humanitním. . .Smír mezi námi a
Nemci, smír trvalý není možný na programu casového
politického nacionalismu. Nynejší nacionalismus je povera
a fanatismus. Kdo v jazyku vidí modlu, ten ve jménu své
modly bude ubíjet ty, kdo mají modlu jinou. . .Jestliže tedy
my, Cechové, docela doopravdy a za každou cenu budeme
pro svobodu a pro sociální spravedlnost, bude vyhráno.
Vice versa platí totéž o Nemcích. Kdo z nás zacne dríve a
uprímneji, ten pripravuje pro shodu základ trvalý. . ." (Citát
v clánku Jaroslava Opata "Masarykuv lid" ).

Masaryk, jako témer všichni politictí predáci v
Cechách, dlouho souhlasil s názorem Františka Palackého o
nutnosti existence silného, národnostne spravedlivého
Rakouska jako ochrany proti císarskému Nemecku a
carskému Rusku. Palacký varoval pred "republikami a
republickami" budoucími snadnými "milými" koristmi
výbojných sousedu. Dve episodky naznacují mezníky
Masarykovy politické preorientace. V roce 1908 vyšlo 2.
vydání Ceské otázky, první vyšla v roce 1895. Masaryk
prestal odporovat principu reformní REVOLUCE. Dne 9.
ledna 1908 napsal Karlu Kramárovi, významné politické
osobnosti té doby:. . ."Vy máte o Rakousko strach! Já ne!
Palacký pravil: byli jsme pred Rakouskem a budeme i po
nem. Byla-li to však u Palackého jen fráse, já chci, aby se to
stalo skutecností. . ."

Pri oslave svých 60. narozenin rekl Janu Herbenovi,
redaktorovi Casu:. . ."Meli bychom položit pod Rakousko
tycku dynamitu a vyhodit jej do povetrí. Nic jiného si
nezaslouží. . .", rakouská vláda odkládala a odkládala
žádoucí reformy. V roce 1918 ke konci První svetové války
bylo na kompromisy a všem stranám prijatelné rešení
pozde.

Masaryk odejel do Itálie dne 18. prosince 1914 v
doprovodu dcery Olgy, která byla po celou dobu První
svetové války jeho sekretárkou. Dopisovateli Casu, se
kterým se setkal v Benátkách, rekl:. . ."Od tohoto dne me
už nikdo neumlcí. . ." Masaryk zahájil verejnou zahranicní
osvobozovací akci dne 6. cervence 1915 v Ženeve
projevem k 500. výrocí upálení Mistra Jana Husa. Vyslovil
požadavek ceskoslovenské samostatnosti a rozbití
habsburské monarchie.

Vdecný národ nazval Masaryka Osvoboditelem.
Opravdu se nejvetší mírou zasloužil o vznik ceského státu.
To není legenda Hradu, jak tvrdilo protimasarykovské
podhradí. Masarykovým rozhodujícím zásluhám nemuže
uškodit pripomínka, že zahranicní protirakouský odboj ve
skutecnosti zahájili ceští a slovenští vystehovalci v Evrope
a v Americe pet mesícu pred Masarykem. V druhé polovine

19. století vzdor prumyslové revoluci se z "ceského ráje na
pohled" vystehovalo 650 tisíc osob do Rakouska a
Uherska, 250 tisíc do Nemecka, pres 70 tisíc do Ruska a
Ukrajiny, mnohé tisíce do Anglie, Francie, Rumunska,
Srbska a do jiných zemí. V roce 1910 žilo v Americe 539
tisíc Cechu a 284 tisíc Slováku. Pocet ceských Nemcu a
Rusínu se mne nepodarilo zjistit.

2 Hospodár



Dne 1. srpna 1914 založili parížští Sokolové rotu
Na zdar!, dne 3. srpna 1914 vydali londýnští Sokolové
Manifest, v nemž prohlásili, že budou bojovat po boku
Anglie. První požadavek ceské nezávislosti nebo aspon
autonomie byl uverejnený v americkém casopisu Osveta
dne 12. srpna 1914. Dne 17. srpna prohlásili zástupci
varšavského spolku Beseda: Prec s Rakúsko-Uherskom!
Nech žijú slobodné Cechy a Slovensko! Dne 20. srpna
vznikla v Kyjeve na Ukrajine na podnet starosty místního
Sokola Vácslava Vondráka Ceská družina.

KRAJANSKÉ OBCE zahájily a financne zejména v
Americe všemožne podporovaly boj za osvobození rodné
zeme. Nadeje a požadavky zahranicních Cechu, Slováku a
podkarpatských Rusínu potrebovaly schopné revolucní
vudce, pravé muže na pravém míste a v pravý cas! Bez
organisacní a diplomatické schopnosti Tomáše GarrigueMasaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše
by možná nedošlo k rozpadu Rakouska-Uherska, jim patrí
náš vecný vdek. Bez legionáru, kterí bojovali a umírali za
naši svobodu na všech hlavních frontách První svetové
války, by naše slavné politické trio sotva získalo prístup do
vládních spojeneckých kruhu. Bez "mužu 28. ríjna 1918",
kterí prevzali moc bez povolení rakouského císare i
západních spojencu, by možná nevznikla Cesko-Slovenská
republika. Pripomínejme si úspešnou cinnost všech našich
bojovníku a diplomatu, i když vítezný boj za národní
osvobození mladým generacím nic neríká. Dejepis není na
ceských školách povinný predmet. Není divu, že studenti
gymnasia Jana Palacha na Melníce neví, kdo byl Jan
Palach. A to je velmi smutná pravda.

O živote jako stavu mysli


Miroslav Macek

Kdysi dávno, co by zubní lékar, jsem mel pacientku,
která byla zásluhou bydlište taktéž pacientkou mé tehdejší
ženy, všeobecné lékarky. Neznal jsem a neznám príliš po
drobne její životní osudy, byla však tehdy více než šedesá
tiletá a spokojene si žila v malém byte se svým manželem.
Jako pacientka nebyla nicím mimorádná a nápadná, ani
vzhledem, ani chováním, ba ani svými chorobami ne, takže
splývala s plejádou pacientu ostatních a to až do doby, kdy
náhle zemrel její muž.

V následujících dnech, týdnech a mesících se stala
nocní murou obou ordinací: pricházívala, zásadne neobjed
naná, témer denne, neustále si na neco stežovala, vždy byla
nespokojená a vždy ochotná, až velmi ochotná, zacít se do
hadovat a hádat tím nejhašterivejším zpusobem. A taktéž
denne chodila plouživým krokem utrápené vdovy, muced
nický výraz ve tvári, na mestský hrbitov k manželovu hrobu
a protože bydlíme témer naproti, strašívala nás takto i mi
mo ordinaci.

Pak jednoho dne z niceho nic jako mávnutím kouzel
ného proutku zmizela z mé ordinace i z chodníku na hrbi
tov. Po nekolika dnech, když jsem každý den neverícne kon
statoval, že skutecne nedorazila, mi nakonec zvedavost ne
dala a zeptal jsem se své ženy, zda neumrela? Ale kdepak
kdepak, znela odpoved, seznámila se na hrbitove s vdov
cem od vedlejšího hrobu a jsou spolu kdesi v lázních... Od
té doby ta paní nenavštívila už ani jednou moji ordinaci, a
ani manželcinu a žila, tuším, ješte drahná a drahná léta.

Myslím, že nemuže být dokonalejší ukázky toho,
kterak : "málo" stací k tomu, aby se clovek cítil zdráv a ve
sel, jak proste stav mysli ovlivnuje nejen zdraví našeho tela,
ale celý, celický náš život. A také si myslím, že není vždy
zapotrebí cekat, zda se " u vedlejšího hrobu" nekdo objeví.
Jsem naopak presvedcen o tom, že se zapojením alespon tro
chy vule si clovek prívetivých situací, které príznive ovlivní
jeho stav mysli a tím celý jeho život, muže zpusobit, zaprí
cinit,vytvorit a prožít spoustu a spoustu. Chute do toho!

(Prevzato z blogu Miroslava Macka.)

Hledáme ceské knihy


Ceská vzdelavatelská nadace státu Texasu hledá
knihy a knihovny pro zlepšení knihovny na Texaské A and
M universite v College Station, TX. Vážní dárci pište na
adresu: Dr. David Chroust, Dept. of Cataloging, Sterling
Evans Library, TAMU, College Station, TX. 77843 a
domluvte se na podrobnostech.

Dekujeme všem dosavadním dárcum za obetavost.


Kniha Drahomíra Strnadla na prodej


Zájemci o tuto knihu pošlete šek vyplnený na "Czech
Heritage of Texas" na cástku 33 dolaru a 50 centu a pošlete
na adresu: Marjorie Matula c/o Strnadl Book, 745 Hošek
Road, Victoria, TX. 77905-5637. Poštovné do ciziny je
vyšší.

Objednejte si tuto vzácnou knihu ješte dnes,dovíte se

o vystehovalectví z Moravy v letech 1856-1900, více než
57 obcí je v knize jmenováno.
Císla na nálepce neco znamenají

Císla na nálepce nad Vaším jménem znamenají do
bu, kdy Vaše predplatné vychází. Na príklad císla 0308
znamenají, že Vaše predplatné vychází v breznu, to je
tretím mesíci, v roce 2008, to je císlo 08. Bylo by dobré,
kdyby ti ctenári, kterí jsou ochotni, poslali predplatné pred
vypršením lhuty, abych nemusel posílat upomínky, které

stojí hromadu penez.


Hospodár 3

(Prevzato z casopisu Satellite císlo 2/2008 nahore.)

(Prevzato z casopisu Masarykova demokratického
hnutí CAS, císlo 80/ 2007, dole.)



4 Hospodár



Británii odrízla obrí povoden


Ludek Vainer, Lidové noviny.

Z Velké Británie se stal ostrov kvuli katastrofické
povodni, která pred stovkami tisíc let vymlela príkop, do
kterého pozdeji nateklo more. Britská a tedy i evropská
historie by nabrala jiný smer, kdyby se nekdy pred ctyrmi
tisíci léty na území dnešní západní Evropy neodehrála
povoden obrích rozmeru. Geolog Sanjeev Gupta spolu s
kolegy z londýnské Imperial College tvrdí, že kanál La
Manche vymlel mohutný proud vody unikající z prírodního
jezera ležícího na míste dnešního Severního more. Vedci
teorii dokládají sonarovými snímky morského dna.

Pred pul milionem roku pokrýval znacnou cást
Evropy ledovec. Jádro kontinentu bylo tehdy s územím
dnešní Anglie, Walesu a Skotska spojeno s krídovým
masivem vystupujícím asi tricet metru nad soucasnou úroven
hladiny more. Severovýchodne od tohoto útvaru leželo
rozsáhlé jezero napájené pleistocénskými predchudci
dnešního Rýna a Temže. Krídová šíje tvorila hráz jezera,
jehož velikost se menila podle toho, jak se zmenšovaly ci
rostly evropské ledovce.

Jednoho dne se prírodní hráz porušila. Kdy se to
presne stalo a co bylo prícinou, na tom se vedci neshodnou.
Mohlo to být pred dvema nebo cty,mi sty tisíci léty. Jako
možný startovací impuls pripadá v úvahu zemetresení, slabší
otresy pudy se ostatne v hrabství Kent na jihu Anglie
vykytují i dnes. Protržení hráze mohlo nastat i kvuli
prostému pusobení tlaku vody.

At již byla prícina jakákoliv, následky zmenily tvár
znacné cásti kontinentu. Prurvou protékal až milion
krychlových metru vody za sekundu."Megapovoden" pritom
trvala nekolik mesícu. Z Velké Británie se stal s definitivní
platností ostrov, když v teplejší epoše stoupla hladina morí a
do vyhloubeného koryta natekla voda. Výsledkem procesu
byl i presun koryt mnoha rek, vcetne nejvetší
západoevropské reky Rýna a nejvetšího toku Anglie Temže.
Ze snímku kanálu La Manche, které porídili vedci z Imperial
College a britského Hydrografického úradu, vyplývá, že
záplavy mely nejméne dve odlišné fáse.

Takové velké povodne jsou velmi vzácné. Vedci se
ale mohli oprít o podobnost zmapovaných podvodních
objektu z oblastí na severozápade Ameriky, kterou pred
patnácti tisíci léty zformovaly vody z jezera Missoula. Stejný
charakter mají i nekteré oblasti Marsu, o nichž se soudí, že je
zformovaly záplavy.

Nová studie, kterou tým vedený Sanjeevem Guptou
otiskl v nedávném vydání casopisu Nature, zapadá do
obrazu, který si o minulosti Evropy vytvorili paleontologové.
Vzniklý kanál totiž fungoval jako filtr, který do Británie
nepustil nekteré druhy zvírat. Prekážka existovala dokonce i
v dobách, kdy hladina morí klesla. Tehdy krídové útesy
Doveru omýval mohutný tok napájený vodami Temže a
Rýna.

Kalendár TCHCC na rok 2008 na prodej

Kalendár Texasko-ceského strediska dedictví a
kultury má na prodej kalendár pro rok 2008 s námetem
svateb krajanu. Zájemci volejte císlo 1-888-785-4500 nebo
979-968-9399, pište na adresu: TCHCC, P. O. Box 6, La
Grange, TX. 78945, pošlete email: czechATcvtv.net, web
stránka: www.czechtexas.org.

Kominícek


Koupila jsem kominícka pro milého clovrdícka:
kominícku, kominícku, máš sazi na nosánku,
ale neutírej se, náramne Ti sluší.


Kominícek prináší štestícko, spokojenost, zdravícko
a rozzárí všechna ocka, jen se na každého podívá.
Tak, Mirecku, podívej se z okna
urcite ho mezi komíny uvidíš.


Vinšujeme Ti všechno dobré,
krásnou a milou ženu už máš,
noviny píšeš, zdraví Ti slouží,
jsi na svete rád.


Vše od srdce prejí manželé Blanka a Michael Bartschovi.
Praha dne 3. ledna 2008.


'
(Pozn. red.: toto blahoprání je urceno jinému adresátovi,
stejne tak milému kolegovi.)

(POZN. RED.: laskavostí pana Stanley Pavlase z
Louisiany jsem obdržel knížecku o událostech nad obcí
Kovárskou v Krušnohorí a popis osudu amerických
spojeneckých letcu pri haváriích v okolí vesnice.

Knížecka podrobne popisuje let amerických svazu a
a tragické události v okolí obce, proto vyberu jen ty nej
podstatnejší úseky této knížecky. Nekteré fotografie pre
vezmu z knížecky a jiné doplním z vlastních archivu a
archivu pana Pavlase.)

Cerné pondelí nad Krušnohorím


Jan Zdiarský

V této publikaci jsou použity prvky dokumentacní
rekonstrukce bitvy Musea letecké bitvy nad Krušnohorím
dne 11. zárí 1944, kterou provádí Letecko-historická skupi
na Kovárská a SLET Plzen. Popisuji historii bitvy, která
propukla v poledne 11. zárí 1944 po stretu 3. bombardo
vací divise 8. americké letecké armády a JG 4 nemecké
Luftwaffe nad Krušnohorím.

Obet je dar sebe sama,
podstate, které se clovek bude snažit dovolávat.
Antoine de Saint-Exupéry.

( Motto na pomníku letcum, kterí zahynuli v letecké bitve
dne 11. zárí 1944 nad Krušnohorím.)


Stanley Pavlas (vlevo) a Lukášek Sýkora stojí pri oslavách
památky zahynulých letcu u pomníku pred školou, která
byla pojmenována po seržantovi Johnu Klutzovi, který byl
jedním z letcu, kterí prežili havárii. Pan John Klutz
pocházel z Dallasu, Tx. a zemrel pred nekolika léty. Knížka
podrobne vypráví o jeho osudu.


Jan Zdiarský, autor publikace, organisátor a publicista,
který se narodil v Kovárské, na fotografii ve veku 27 let. V
roce 1997 studoval na Universite Karlove v Praze, co se s
ním asi stalo?

RÁNO (Prolog):

Píše se jedenáctého zárí roku 1944. Horská obec
Kovárská na pomezí nekdejších ceskonemeckých hranic se
pomalu probouzí do dalšího všedního válecného dne. Deti
pomalu vstávají do školy, dospelí zacínají ožívat svými
každodenními starostmi. Léto jakoby se stále bránilo a
slunce dokazuje, že nástup podzimu umí být tady, na
vrcholcích Krušných hor, jeden z nejhezcích.


Smer prímo na sever: Chemnice, Smer na severovýchod: Dráždany,
Berlín a Severní Nemecko Ruhland a Saskou Kamenici.


O neco dríve než Kovárská se kdesi daleko na po
breží východní Anglie, probouzí do života také základna 8.
letecké armády Spojených státu c. 139 v Thorpe Abbotts v
hrabství Norfolku. Místa tak vzdálená a prece osud jakoby
mávnutím proutku jim predurcí od dnešního dne mít spolu
neco velmi spolecného. Do chladného anglického rána se
na Thorpe Abbotts budí do následující akce také 108 letcu,
kterí se ten den nemají do Thorpe Abbotts vrátit. Z toho 50
mladých mužu, pro které má být toto ráno dokonce po
sledním. . .


Poloha hrabství ve smeru na sever od Londýna, na mape je
oznaceno císlem 26 s vetšími mesty Norwichem a Great
Yarmouthem, Thorpe Abbotts na mé mape není k nalezení.

Letecká základna Thorpe Abbotts v hrabství Nor
folk je domovskou základnou 349., 350., 351. a 418.
squadrony, které dohromady tvorily 100. bombardovací
skupinu, jež dále, v hierarchii amerického letectva spadá
pod 13. válecné krídlo, 3. bombardovací divise 8. armády
amerických vojsk. Jedenácté zárí roku 1944 pro ni znamená
úkol vyslat své stroje v rámci denních systematických
útoku na cíle spojené s výrobou a zásobováním pohonnými
hmotami, na rafinerii v saském Ruhlandu. Celkove celá 3.
bombardovací divise v ten den vysílá 384 svých
ctyrmotových Boeingu B-17 "Létajících pevností" znicit
cíle v nemeckém vnitrozemí a na území bývalého
Ceskoslovenska. Konkrétne továrny na výrobu pohonných
hmot, pneumatik a seradovací nádraží v Ruhlandu,
Boehlenu, Saské Kamenici, Fulde a Záluží u Mostu. Ve
všech prípadech jde o cíle, jejichž napadení má ochromit
nemeckou válecnou mašinerii a uspíšit tak konec války, k
cemuž smeruje mimo jiné již více než tri mesíce otevrená
druhá západní fronta.

(POZN. RED.: dále autor popisuje prípravy
letadlových posádek k letu, seznámení se s pocasím a cílem
jednotlivých bombardování, meteorolog jim vysvetluje
pocasí behem letu a pak pri návratu na základnu. Bývalo
zvykem na amerických vojenských základnách, že po
ukoncení poucení se konala krátká mše svatá. Pak si osádky
vybrali svoji výstroj a balícky pro všechny prípady. Každý z
osádky zkontroluje naposledy své stanovište a vrátí se zpet
ke svému veliteli, prvnímu pilotovi na poslední krátký
rozhovor pred startem. Nakonec letci nastupují zpet do
letounu a v urcený cas piloti nahazují postupne všechny
ctyri motory. Behem deseti minut se odráží od základny v
Thorpe Abbotts poslední B-17, po sestavení do bojových

formací a ty poté nastupují kurs smerem k prvnímu otoc
nému bodu své mnohasetkilometrové cesty do nitra Tretí
ríše.)

Zatímco letouny 3. bombardovací divise si razí cestu
ke svému cíli, v horské obci Kovárská se zatím rozproudil
den do bežného života, žáci v místní staré škole mají v ní
hodiny vyucování a svetelný kotouc, jenž ráno cosi
napovídal, zacíná ujištovat o slunecném dni. Ve strojích
navigátori již dávno oznámili prekrocení hranic Nemecka a
palubní strelci zvyšují svoji bdelost. Nemectí stíhaci, ac
podle zpráv zpravodajských dustojníku jsou zcela rozdrceni,
se mohou necekane objevit kdekoliv v poctech, jež odporují
všem tvrzením o špatném stavu Luftwaffe. O tom se letci 8.
armády v posledních dnech již mnohokrát presvedcili.

/. . ./ (tato znacka oznacuje vynechání textu v origi
nále, pozn. red.)

Prozatím nebyl svaz bombardéru nijak vážne
ohrožován útoky nemeckých stíhacu, prestože byl systémem
protiletecké obrany ríše již dávno zaregistrován v podstate
mnohem dríve, než prekrocil její hranice. Neustálou zmenou
trasy letu na jednotlivých otocných bodech se darí
Americanum mást kontrolory navádející formace nemeckých
stíhacu. Tem se to podarí až tesne pred jedním z posledních
otocných bodu na trase amerických bombardéru. Do prostoru
nad jižní cástí okresu Annabergu v blízkosti Fichtelbergu se
rítí stroje 3. bombardovací divise na dostavenícko s
kontrolory navedenu cástí Jagdgeschwaderu 4 bránící tento
úsek Nemecka z letišt Alteno a Welzow. Stíhací doprovod,
který má za úkol chránit bombardéry se nachází nekolik
kilometru za pevnostmi. Minutová rucicka na hodinkách
prekrocila dvanáctou, slunce stojí na nejvyšším bodu obzoru.

. . .Bylo to dopoledne, meli jsme zrovna hodinu
poctu, když najednou byl slyšet z dálky hukot motoru a tak
jsme museli utíkat dolu do suterénu, kde se celá škola
shromáždila v telocvicne a na chodbe k ní. . ." vypráví
pametník pan Josef Schmiedl z Kovárské, . . .to už byl hukot
motoru hodne blízko. Pak jsme slyšeli i strelbu, všichni se
báli, když najednou. . . To "když " pana Schmiedla si
necháme na pozdejší dobu, nyní abychom pochopili všechny
souvislosti, jež budou uvádeny, si povíme neco málo teorie.
Vyprávení jsme skoncili zážitky ze školy, tak tedy jako ve
škole.

SITUACE NA NEMECKÉM NEBI V ZÁRÍ ROKU
1944: soustredené nálety angloamerického letectva na cíle v
Nemecku a okupované Evrope nabývaly v roce 1944 stále
více a více na úcinnosti. Byly zamereny predevším na cíle
hospodárského a vojenského významu. Úkolem bylo
predevším ochromit veškerou válecnou výrobu, dopravu a
zásobování. Nezanedbatelný byl také psychologický efekt
pusobení na civilní obyvatelstvo deptané již témer pet
trvající válkou. Velitelství britského Královského letectva a
velitelství 8., 9. a 15. letecké americké armády mela za úkol
ovládnout vzdušný prostor nad Nemeckem a okupovanouEvropou. Útoky se provádely systémem po 24 hodin a tento
styl napadání vycházel z direktivy stanovené na konferenci
v Casablance v lednu 1943. Britské letectvo útocilo v noci,
Americané ve dne. Severní a západní cást 8. letecké armády
startovala z Anglie a jižní cást 15. americké letecké armády z
Itálie. Hranice pusobnosti obou techto leteckých armád byla
nad naším územím.

Skupina Avro 683 Lancasteru Britského královského
letectva, sloužily od roku 1941 do února 1946, rozpetí krídel
pres 30 metru, unesl pres 31 tun výbušnin.


Hospodár 5

Proto máme práve zde mnoho dukazu existence jak
Osmé, tak i Patnácté letecké armády, která používala
Boeningy B-17 "Létající pevnosti" a Consolidated B-24
Liberátory, britské letectvo útocilo Avro Lancastery,
Handley Page Halifaxy. Spojené útoky byly nicivé. Jako
príklad lze jmenovat cíle v rumunském Ploesti, v rakouské
Vídni, madarské Budapešti, Belchhammeru,Oderthalu a na
severu pak Poelitz, Zietz, Magdeburg, Leuna, Ruhland,
Hamburg, Willhemshaven, Schweinfurt, Berlín a zbytek
Porurí a Porýní. Britští letci znacnou cást techto cílu znali
již z pocátku války, kdy se do útoku na ne v rámci
bombardovacího velitelství zúcastnovali také naši letci od

311. bombardovací perute.
Consolidated Vultee B-24 Liberator amerického letectva
není casto videt na obrázcích ve formaci po náletu na
Ploešti v Rumunsku dne 31. kvetna 1944.

/. . ./

Výsledky náletu byly pro nemecký prumysl kata
strofální. Pouze v prubehu cervna roku 1944 bylo jen na zá
vody zpracovávající syntetický benzin svrženo pred 20 tisíc
tun bomb. Behem léta roku 1944 celé nemecké letectvo
ztrácelo týdne okolo 500 stroju, ztráty nemeckého
leteckého personálu cinily neskutecných 13 tisíc mužu,
pochopitelne i s východní frontou a haváriemi. Avšak ani
ztráty spojencu nebyly zanedbatelné. Jen v prubehu
cervence roku 1944 ztratila americká letecká armáda v
prumeru 9 létajících pevností denne a uvážíme-li, že
posádky B-17 a B-24 cítaly v prumeru 9-10 lidí, jde o denní
ztráty témer stovky príslušníku nárocne vycviceného
létajícího personálu.


Dalším zmíneným letadlem je Handley Page Halifax
Britského královského letectva,, unesl pres 30 tun
výbušnin, mohl táhnout kluzáky, premistovat náklady a
posloužit pro výsadky.

Situace byla opravdu složitá a nebe nad Evropou
mnohdy pripomínalo jeden velký ohen. Americtí stíhaci a
cástecne i posádky bombardéru decimovali nemecké
letectvo ve velkém merítku ve vzduchu i na zemi. Avšak
americké hlavní velení neupadalo do falešné euforie. . ./. . ./
(Museli pocítat) se zvýšením odporem nemeckého
letectva.. . /. . ./ Pokud jde o naše území lze jmenovat na
príklad leteckou bitvu den 24. srpna 1944 v prostoru
Strmilova a Vlcice na Jindrichohradecku. . ./. . ./ Mimo to
mezi spojeneckými letci stále více zacaly probleskovat
zprávy o existenci nových stroju s dosud neprekonatelnými
vlastnostmi. Šlo o raketový Me-163-Komet a proudový
Me-262 Schwalbe. Ac byla válecná situace jasne
nezvratitelná, prostor nad Nemeckem delala spojeneckým
letcum starosti. A doba, kdy by mohlo být nemecké nebe
opravdu ovládnuto, byla ješte hodne daleko. . .


Obrázek z prípravy Messerchmidta Me-262 Schwalbe pro
zkušební let pravdepodobne v ríjnu 1944 nedaleko
Achmeru v Nemecku. Letel rychlostí 800 kilometru s
doletem pres 1000 km. Pod krídly mel dva Junkers Jumo
tryskové motory.

Rychlý nárust poctu pilotu nemeckého letectva
prinesl zároven jednu velikou nevýhodu, která se pozdeji
ukázala jako jedna z rozhodujících, urychlený výcvik, který
nemohl dát novým adeptum letectví šanci naucit se dobre
ovládat své stroje, vedl k jejich velké nezkušenosti. Mnoho
mladých letcu padlo pri svém prvním bojovém letu, jiní
zbytecne havarovali, protože nebyli schopni pristát na
príklad za nepríznivého pocasí, tak dále. V bojích se
stíhacím doprovodem bombardéru také v té dobe padla
velká cást es, zkušených veteránu z pocátku války.
Procento mladých a nezkušených letcu se hrozive zvýšilo.
Situaci také zhoršovalo také špatné zásobování at již pali
vem, novými stroji nebo náhradními díly. Na príklad jen
zásobování pohonným palivem kleslo z 927 tisíc tun v brez


6 Hospodár

nu na 472 tisíc tun v cervnu, tedy témer o polovinu. Svuj
vliv mel i pocit prohrané války, jenž mnohým pilotum
ubíral motivaci. S boji nad Nemeckem má souvislost mimo
jiné i kratický zápis z kroniky známé JG-27, jež s také
podílela na obrane ríše proti spojeneckým náletum. Zápis se
týká našeho aktuálního data, tedy 11. zárí 1944, a byl
zapsán den po té. . .Vcera padli nadporucík Eckrich pri
prvním bojovém letu a porucík Torfer, jediný "starý",
kterého jsme ješte meli. Vcera celkem 8 ztrát. . .

Zápis si krome data nemá celkem nic spolecného s
"naší " leteckou bitvou, avšak pro utvorení predstavy o
stavu nemecké letectva tech dnu, napovídá o mnohém. . .


Podoba Me-163 Komety, která byla na svoji dobu velmi
futuristická, vlastne to bylo jen krídlo, které vzlétalo na
pocátku jako kluzák, pak z kolejnicek a nakonec byl
pridán podvozek. Rychlosti dosahovala pres 1000
kilometru. Kometa byla projektem Dra. Alexe Lippische,
který mel rád letadla bez ocasních ploch. Pri zkušebních
letech a pozdeji mnoho pilotu zahynulo pri pristávání, kdy
prach a necistota vnikla do tryskových motoru a zpusobila
výbuch. Letadlo je oznaceno v textu jako možná hrozba.

TAKTIKA BOMBARDOVACÍCH NÁLETu 8.
americké letecké armády: vubec první nálet težkých
ctyrmotorových B-17 Osmé letecké armády se uskutecnil

17. srpna 1942 na Rouen-Souteville. První strategické
denní nálety hluboko nad nemecké území zacaly v roce
1943. Ackoliv byly B-17 a B-24 težce ozbrojeny,
uvedomovali si Americané, že osamocený stroj by se mohl
velice snadno stát koristí neprátelských stihacu. Proto byly
hledány optimální zpusoby zapojení techto stroju do
formací, kde by se chránily navzájem.
Po mnoha testech i bojových zkušenostech se
ustálila formace na tak zvaném Combat Boxu neboli bojové
krabice. Ty byly vetšinou sestaveny z 18-21 stroju výškove
i plošne clenených. Základním clánkem byla formace šesti
stroju, kdy první trojice letela ve tvaru V tak, že vedoucí
stroj letel nejvíce vpredu, za ním ponekud níže vlevo letelo
letadlo císlo 2, vpravo do vedoucího ješte níže a ješte dále
letelo letadlo císlo 3. Totéž se opakovalo u druhé trojice,
která letela níže a dále. Tri takovéto clánky (budeme-li je
chápat jako samostatné objekty) poskládané stejným
zpusobem jako jejich vnitrní složení, tvorilo bojovou
krabici. Obsahoval-li 21 stroju, byl vedoucí "clánek" letící
nejvýše a vpredu složen z devíti stroju místo šesti. Tri
bojové sestavy podle stejného schématu vytvárely bojovou
perut a tak dále. Tím bylo docíleno optimální sestavy, kdy
se mohly stroje velice snadno navzájem chránit
koncentrovanou palbou. Príklad devíticlenného clánku
bojové sestavy je otišten dále v textu. Rozestupy mezi
stroji cinily 30-60 metru, casto však byly mnohem menší,
címž se zvyšovala možnost kolisí.

/. . ./

V pozdejší dobe od listopadu 1943 byly k navádení
leteckých svazu používány rovnež speciálne upravené B17
a B-24 se zabudovaným radarem H2X s vlnovou délkou
3 metru krycím názvem Mickey Mouse. Tyto stroje
schopné identifikovat cíle na zemi zakryté mraky, se
nazývaly "Pathfindery", doslova hledaci cesty, volne
preloženo "stopari". Díky nim nebyly akce Osmé letecké
armády tolik vázány na pocasí, naopak, pokud útocily ve
velké oblacnosti, bylo pravdepodobné napadení nemeckými
stíhaci mnohem menší.

Celá cesta k cíli byla rozdelena na nekolik úseku,
pri kterých formace menily casto smer. Tato taktika sloužila
ke zmatení kontroloru navádejících stíhace, znemožnovala
až do poslední chvíle odhadnout cíl náletu a mimo jiné
pomáhala formacím vyhnout se silne bráneným územím.
Jednotlivé body, kde byl menen kurs, se nazývaly "turning
point" nebo "Waypoint", poprípade poslední otocný bod
pred zamerováním cíle "Initial Waypoint". Clenové
posádek létajících pevností meli za úkol absolvovat 25
operacních letu, které mnohdy trvaly více než 10 hodin,
povetšinou nad neprátelským územím. Po odlétání turnusu
mohli být demobilisováni a vrátit se domu. . .Nekterí z
letcu odlétali dva i tri turnusy. Bojový život clenu osádky
bombarétu byl velice tvrdý a odlétat ve zdraví celý operacní
turnus bylo opravdové štestí . . .


Mustang kapitána Dona Gentila, který sestrelil prumerne 22
letadel ve vzduchu a 6 letadel na zemi..

/. . ./. . .Rešení ochrany bombardéru prinesl až leden
roku 1944, kdy spolu s bombardéry se objevily nad
Nemeckem pomerne malé ale obratné stroje North
American P-51B Mustang. Nemecké letectvo existence
tohoto stroje prekvapila tak, jak setkání s každým novým
typem, avšak šokující pro ne bylo, že tyto stroje dokázaly
doprovázet bombardéry po celou dobu letu. Tato skutecnost
se pomalu stávala pravidlem. Behem nekolika málo mesícu
se snížily ztráty amerických bombardéru a úmerne tomu
vzrostly ztráty na nemecké strane. Mustangy versí P-51B a
C byly pro Me-109G obtížnými souperi, nebot si své skvelé
manévrovací schopnosti zachovávaly ve všech výškách, v
prízemních bojích ci u hladiny, v nichž doprovázely
bombardéry. Když se objevila verse P-51D s kapkovitou
kabinou, vylepšenou výzbrojí a ješte mnohými lepšími
vlastnostmi, než mely jejich predchudci, nastaly pro ne
mecké letce velmi težké casy. Z pocátku se drželi do
provodní stíhaci v tesné blízkosti svých "velkých bratru",
avšak pozdeji se rozprostírali široce do stran a napadali již
formující se skupiny nemeckých stíhacu daleko od
bombardovacích svazu.

Pokracování

Pozvánka na 14. výrocní veceri
v Ceském kulturním stredisku
v Houstonu, Tx.



Pozvánka na 14. výrocní veceri v Ceském kulturním
stredisku a museu pro cleny a prátele dne 8. brezna 2008.
Výtežek bude venován na dokoncení úpravy tretího poschodí
budovy strediska. Toto pozvání je okrášleno tremi gráciemi z
Lednického zámku na Morave.

Všichni krajané a príznivci strediska jsou srdecne
vítáni. Prijdte v hojném poctu na adresu 4929 San Jacinto

Street, Houston, TX. 77004. Pro podrobné informace pište
na email czechATczech center.org nebo volejte telefonem na
císlo 713-528-2060 anebo se podívejte na naši webstránku
www.receptionshouston.com.


Vzpomínky po letech


-JC-

Vzpomínám na pana ucitelel Bartáka, když nám ve
škole vyprável, co zažil v První svetové válce a jaké
následky mu zustaly navždy. Pan ucitel Barták byl
presvedcen, že války nikdy nebudou, protože veril ve
Sppolecnost národu a nikoliv ve Viesarskou smlouvu.

Kolik nás stálá úcast ve Spolecnosti národu v
Ženeve ve Švýcarsku? Vždyt nekterá léta delal predsedu
náš ministr zahranicí a potom president Dr. Edvard Beneš,
který veril ve Velkou dohodu, nakonec jsme meli i Malou
dohodu s Jugoslávií a Rumunskem.

Prišel cas a Nemecko vystoupilo ze Spolecnosti
národu, avšak asi tomu naši spojenci nevenovali pozornost.
Následovala obsazení Rakouska nemeckou mocí a prišly
léta s požadavky Nemcu na pohranicní oblasti. Neštastný
rok 1938, když jsme byli v pohotovosti a byla vyhlášen
všeobecná pohotovost vojska, ale Nemecko vyhrálo naše
území zásluhou Anglicanu a Francouzu, ale neradili nám,
abychom se bránili, nebot prohlašovali, že také pujdou
proti nám, aby Sovetský svaz nám neposkytl pomoc.
Nakonec v roce 1939 nás Nemecko pohltilo a vyhlídka na
mír byla pro nás ve vetru.

Prišla však ta neštastná Druhá svetová válka a co to
dalo starostí, než bylo Nemecko poraženo. Co mohla delat
naše protektorátní vláda a president Hácha, který odmítal
post presidenta. Protektorátní vláda byla tvrde odsouzena a
Háchovi ani nebyl vypraven státní pohreb, strana
Republikánská mest a venkova byla postavena mimo
zákon. Cím se republikáni provinili, nebylo verejnosti
známo!

Prišel rok 1945 a návrat republiky k životu. Avšak
jaké veliké prekvapení cekalo na politickém kolbišti, to
žádný necekal. Zacaly se tvorit delnické milice a clenové
komunistické strany, kterým se dávalo prednost, byli
vyzbrojeni pistolemi. Prišla doba taková, že komunisté
prišli k moci zásluhou Zdenka Fierlingera,který jako
nekdejší velvyslanec v Sovetském svazu odešel do Londýna
a pokracoval v spolupráci s Drem. Benešem. Fierlinger
zradil demokraty a spolcil se s komunisty a tím se stali
komunisté vedoucí stranou v naší vlasti. Zacaly vát
východní vetry, nastalo zestátnení a likvidace obchodu,
živností a likvidace obchodníku, živnostníku a nakonec i
zemedelcu. To bylo ricení, tleskání a oslav.

Všude se rozdávalo, vyváželo tolik drahocenného
uhlí, dreva, cementu a nakonec i písku, avšak prišla doba,
kdy již nebylo z ceho dávat, takže ani o rízení moci
komunisté nestáli. Prišli k moci organisátori tak zvané
sametové revoluce. Kdyby komunisté chteli, tak by ji jiste
potlacili, ale dá se ríci, že ta sametová revoluce byla jenom
taková figura, nebot komunismus nebyl u nás pokoren, ale
zato tolik nevinných obcanu pripravil na mizinu a existují
dál. Jsme státem dnes na dne, nebot se nám ríká, že
velikost pasiv na jednoho obcana, vcetne nemluvnat, ciní
témer 80 tisíc korun. Všude se snaží upravovat úspory,ale
ve státním aparátu se ješte honoráre zvyšují.

Remesla upadají v kvalifikaci, každý chce delat
vedoucího. Úrad vlády pro lidská práva ale ne pro lidské
povinnosti neodpovídá, takže jsme vlastne státem bez
kompetence, státem vrahu., zlodeju, podvodníku a
rozkradacu ve velkém merítku. Ani na dopisy se
neodpovídá od vládních cinitelu televise, rozhlasu ani od
jiných sdelovacích prostredku, Ceská pojištovna, ani
reditelé našich historických ústavu, takže
obcane, chleba máš a jiného ti není treba, to nám ríkali už
komunisté.

Jsme zdrceni nad tím, co vše se u nás deje, všude
jen samá lhostejnost, už jsme snad predbehli ten nekdejší
"divoký západ". . . Kradou se krytiny hliníkové, medené na
strechách, okapové žlaby a vše, co je z barevných kovu.,
dále litinové roury a kolejnice, kabely na trolejích, banky,
poštovní pokladny se vylupují v pravé poledne.

Policie není v terénu a policisté jsou apatictí, jsou
prípady, že se nekterí jedinci priživují i pri práci do vlastní
kapsy. Taktéž ta sametová revoluce byla a je, jak se ríká,
pro kocku a její autori si hrabou miliony a jezdí pro metály
a stunou za Nobelovou cenou.

Žiji sám se psíkem, tech neduhu mám více, snažím
se být sobestacným, ale pozornost sociálních pracovníku je
chabá. Deti me navštevují o víkendech, nebot ješte nemají
duchody a rízení státu jim pripsalo nekolik let navíc k
dosažení duchodu.

Zpráva z nakladatelství Alisa


Milí prátelé,

dostal se mi do rukou výtisk Hospodáre. Pracoval
jsem po pádu komunismu nejakou dobu jak novinár a
vidím, že vaše noviny nejdou vubec špatné.

Posílám poštou dve knihy z Alisy, snad tím
nekomu udelám radost. Jestli nekdo ví o nejakém novém
autorovi, zejména básníkovi, at mi napíše. Vydáváme
každorocne dva až tri almanachy a nejméne v jednom z
nich publikujeme básne autoru žijících mimo Ceskou
republiku, národnost a státní príslušnost není však
rozhodující, duležitá je kvalita básní. U Cechu žijících v
zahranicí uprednostnujeme básne psané nikoli v ceštine,
není to ale podmínka. Loni jsme do almanachu soucasné
poesie dali i básne dvou Americanu a dalších, také básne
Cecha psané v indonésštine.

První kniha je sbírka básní Dagmar Cížové z
Bohumína, je to její tretí kniha, kterou jsme behem dvou let
vydali. Druhou knihou je sbírka mých povídek a pokud
budete chtít nekterou pretisknout v Hospodári, dávám
souhlas bez nároku na autorský honorár.

Mejte se prima a možná, že rozvineme širší
spolupráci. V Texasu žije nekolik desítek a možná i víc
osob z mého rodinného klanu.

Vladimír Kostiha, c/o Nakladatelství Alisa, ulice
Aloise Blachy 1787, 735 41 Petrvald, Czech Rep., Europe.


(POZN. RED.: dekujeme panu Kostihovi za obe
knihy a nepochybuji o tom, že nekterou z jeho povídek
pretisknu. Rád bych mu také pomohl pri hledání nových
talentu, proto se všichni ctenári Hospodáre podívejte kolem
sebe a premluvte nadejného básníka k odeslání své tvorby
na výše uvednou adresu Alisy.

Pri pohledu na znacnou protiamerickou náladu ve
staré vlasti, Alisa je nakladatelství, která dává prednost
kvalite tvorby a nebere zretel na obcanství a místo bydlište.
Jiste osvežující postoj v bláte nevraživosti a nenávisti.)

Exil sám o sobe


Nyní uverejnuji nekolik vybraných príspevku na III.
setkání nad ceským vystehovalectvím, exulanstvím a
vztahy zahranicních Cechu k domovu.

Editori knihy jsou Stanislav Broucek, Oldrich Cerný
a Ivan Dubovický a vydal Etnologický ústav Akademie Ved
Ceské republiky v Praze roku 2006.

Laskavostí paní Blanky Karlsson ze Švédska jsem
nedávno obdržel tuto knihu a v 2. císle Hospodáre z února
roku 2008 jsem uverejnil první cást popisu setkání, které se
konalo v Praze, CR v roce 2003. Dnes máme rok 2008 a po
peti letech vidím, že pomery a vztahy ve staré vlasti se
všeobecne receno nezmenily. Možná v nekterých vecech se
konecne dospívá k porozumení, ale vetšina národa nemá
dost sympatií k zahranicním krajanum.

Hospodár 7

Hlucké besedy a jak bývalo prvéj

Marie Placková


Ctyri císla na nálepce nad Vaším jménem znamenají
dobu predplatného. Na príklad 0408 znamená, že
predplatné vychází v dubnu roku 2008 .


8 Hospodár



volne a bez dozoru rády do obilí vlezly. Ta obilí a na vánoce nejakou koledu. Tato odmena byla za Ouredníckové
hotar vždycky sebral a zahnal na obec ka zruše na a zacalo se jim platiti penezi. Jinak už to mel obecní paní
dum, odkud si je musel majitel vykoupit stýr. Ten dostal z jedné krávy nebo jalovice mírku obilí, od roku
zaplacením pokuty. Platilo se podle výše a 1912 jeden zlatý a od roku 1918 pet zlatých. Na hromnice, když
rozsahu napáchané škody, obycejne z každé rozná šel každému brezový prut, aby kráva byla brezí,dostal vdo



Volume CXVIII, No. 3., March 2008, 2nd part

husy šestku, pozdeji korunu i více. Decka pak, kterým byl
sveren dohled nad husami, dostaly doma obvykle porádný
výprask a proto byl hotar u nich vemi neoblíbenou osobou.

Hotari bývali dva. Jeden hlídal pole na dolní cásti
obce, druhý horní. Za odmenu meli stejne jako obecní policajt
v užívání nejaký díl obecního pole a k tomu za
každého chyceného zlodeje cást pokuty, kterou tento musel
zaplatit.

Urážky na cti a menší rvacky bývaly dríve taktéž
souzeny na obecní kancelári. Tyto prestupky byly
samozrejme páchány hlavne lidmi, kterí byli ,jak se ríkalo,
z "divokých vajec" a obycejne nebyli s obecním rozsudkem
spokojeni. Odvolávali se k okresnímu soudu do Ostrohu a
ten postupne prebíral všechny prípady, které se dríve
rovnávaly na obecní kancelári. Vznikalo tak zvané
"sudicství našeho lidu" (Zdenek Galuška. . .

. .pokracování na predešlé stránce pod obrázkem. . .

Není nutno zmenit císla na nálepce nad Vaším
jménem? Podívejte se na ctyri císla, které oznacují dobu
predplatného.

Rocník CXVIII, c. 3, brezen 2008, 2. cást

lek, o velikonocích pul pecnu chleba, na hody vdolek z kaž
dého kusu, který pásl a na vánocní koledu zase vdolek.

Policajt a hlásný meli mimo své povinnosti ješte za
úkol uklidnovat hospodské rvacky. Pokud našli na ulici ležet
opilce, meli ho zjistit a s pomocí rodinných príslušníku do
pravit domu. Všichni tito obecní služebníci byli každorocne
osazováni do své funkce na slavnostní schuzi obecního výbo
ru, která se konávala vždy na Silvestra. Po vycerpání progra
mu schuze byli voleni pastýr, hlásní, hotari a policajt. Každý
z nich byl dotázán, zda chce i nadále svou funkci poctive a
spravedlive vykonávat. Chtel-li ve službe pokracovat, zna
menalo to, že zaplatí obecnímu výboru v hospode ctvrtku
piva, pár litru vína ci neco dobrého k jídlu, aby nebyla po
rušena stará tradice. Ze silvestrovské schuze se chodilo do
mu až ráno a hlásní troubívali jenom pulnoc a to pouze v
hospode a pred ní.

Všichni obecní zamestnanci obvykle setrvali ve
svých funkcích peknou rádku let. Výjimkou byl prípad, kdy
hotar místo, aby hlídal, sám kradl ci se nekterý z nich príliš
casto opíjel. V takovém prípade bylo bubnem vyhlášeno, aby
se hlásili jiní uchazeci.

Pokracování


Hledá pomoc pro noviny Aktuálne.cz


Nada Straková

Jako šéfredaktorka novin na internetu nazvaných
CzechNews na webstránce www.aktualne.cz vybírám tri až
pet zpráv týkajících se Ceské republiky a prekládám je do
anglictiny. Tím se stanou clánky dvojjazycné a tím zají mavé
pro ctenáre, kterí znají trochu cesky a potrebují jazy kovou
pomoc.

Také pracujeme na videoreportážích s anglickými
podtitulky a fotogalerie poskytujeme zdarma,ty jsou pri
praveny našimi žurnalisty.

Také posíláme každé pondelí výber zpráv celého
týdne a mužeme jej posílat komukoliv po internetu, stací jen
nám dát vedet. Zprávy se snažíme uverejnovat tak, aby byly
zajímavé a poskytovaly prehled o politickém a kulturním
dení v republice.

Rádi si precteme a vyslechneme komentáre o naší
práci. Pošlete nám zprávy po internetu na aktualne. cen
trum.cz/czech news/ nebo pošlete dopis na adresu: Nada
Straková, Editor of Czech News, Drtinova ulice 10, 150 00
Praha 5, Czech Rep., Europe, volejte telefonem na císlo +
420-739-542776, Skype ID: nada.strakova1.

Cerná smrt si vybírala


Ludek Vainert,
Lidové noviny


Nejhorší morová epidemie postihla Evropu v po
lovine 15. století. Nákazu prinesli z východu janovští kupci
v roce 1347 a v dalších ctyrech letech se cerná smrt rozšírila
témer po celém kontinentu. Následky byly strašlivé.

Podle odhadu na celém svete zemrelo 75 milionu li
dí, což delá z cerné smrti kandidáta na nejvražednejší epide
mii všech dob. V nekterých zemích zemrela tretina obyvatel.
Obeti pocházely ze všech spolecenských vrstev a smrt se ne
vyhýbala ani panovnickým rodum.

Umírali mladí i starí, slabí i silní. Podle dobových zá
znamu nemeli zcela zdraví lidé o nic vetší šanci než osoby,
které mely podlomené zdraví. Naprostá vetšina tech, kdo one
mocneli, do trí až peti dnu zemrela. Lidé byli presvedceni, že
cerná smrt je Boží trest a znamení blízkého príhodu apoka
lypsy. Moderní vysvetlení zní jednoduše: evropská populace
nemela proti nákaze žádné protilátky. Proto byla úmrtnost
tak vysoká a smrt rádila jak mezi zdravými, tak nemocnými.

Tvrzení, že mor zabíjel zcela bez výberu se rozhodli
proverit americtí antropologové. Analýsa koster starých 650
let prinesla prekvapení. Ukázalo se, že cerná smrt prece je
nom nebyla tak rovnostárská, jak se traduje. Sharon DeWit
teová z Newyorské university spolu s kolegou Jamesem
Woodem z Pennsylvánské státní university zkoumali po
zustatky 490 lidí, kterí nákaze podlehli v Londýne ve Velké
Británii a byli uloženi na hrbitove East Smithfield. Ten byl v
rychlosti zrízen práve proto,aby bylo možné pochovat obeti
moru a témer s jistotou lze tvrdit, že se na nem pozdeji již

Hospodár 9

nikdy nepohrbívalo.

Na kostrách, které byly exhumovány již v osmde
sátých letech minulého století, vedce zajímali kosti a zuby
poznamenané abnormalitami, které svedcí o zdravotním sta
vu zemrelého. Ukázalo se, že spousta obetí trpela podvý
živou, nedostatkem železa a následky infekcních nemocí
dlouho pred tím, než je skosil mor. Zastoupení nemocných
bylo pritom ve srovnání se stredovekou mestskou populací
nadproporcní. Své závery vedci publikovali v casopise ve
zpráve o "Jednáních Národní vedecké akademie".

Takové zjištení se zdá logické, ovšem u epidemií ne
ní samozrejmé. Na príklad neblaze proslulá španelská chrip
ka v roce 1918 usmrtila mnoho zdravých lidí, vcetne vojáku
na fronte, zatímco deti a starci byli ušetreni. Podobné
charakteristiky má i dnešní pandemie HIV. I ta zabijí
predevším zdravé a mladé, což je dáno tím, že se prevážne
predává pri sexuálním styku.

"Moru v prumeru podléhalo 30 až 50 procent naka

žených. Víme dokonce o vesnicích, které byly zcela
vyhlaze ny," rekla Sharon DeWitte zpravodaji agentury
Reuters, "cerná smrt byla znacne prudká a bez pochyby
zabila mnoho jinak zcela zdravých lidí, kterí by za
odlišných podmínek pravdepodobne nezemreli. Ale lidé ve
špatném zdravotním stavu infekci poléhají casteji," uvedli

vedci ve studii.

Presidentem chteli být tri


Ondrej Aust, Lidové noviny

Letošní presidentská volba mohla být zajímavejší,
kdyby se jí krome Václava Klause a Jana Švejnara zúcastnil
i Lada Sedlácek. Jeho programem byl "kapitalismus lid
skou tvárí", chtel se brát za vytvorení "takového spolecen
ského zrízení, aby nikdo nemel pocit, že se má hur, než se
mel a aby se co nejvíce lidí napríc spolecenským spektrem
melo lépe. . ." Ale boj o Hrad Lada predcasne vzdal.


Do dneška presto nasbíral na svých dosud fungujících
stránkách www.ladasedlacek.cz pres 32 tisíc pod-
purných dopisu. Nad sedmi tisíci podpisy na petici www.
volimklause.cz tak mohl jen významne povytáhnout obocí.
Zatímco znovukandidující Klaus odmítá debatu se Švej
narem v Ceské televisi a ta se proto nekoná, Lada Sedlácek
mohl mít bezkonkurencní publicitu. Celoplošné radio Fre
kvence 1, které denne naladí pres osm set tisíc lidí, by mu
celý rok pred presidentskou volbou vyhradilo vstupy po
dvou minutách denne v exklusivních casech. Takový plán
byl loni na jare, na konci srpna bylo ovšem všechno jinak.

HLAVNÍ JE BRNO: vedení komercního radia
Frekvence 1 totiž koncem lonského roku rozhodlo, že zruší
nekolik poradu. Krome pravidelných rubrik Haliny Pawlow
ské, Petra Novotného ci imitátora Petra Jablonského
musely novému programovému schématu ustoupit i
pravidelné vstupy herce Tomáše Matonohy. To on postavu
Ladi Sedlácka vymyslel a propujcil jí tvár i hlas s brnen
ským akcentem.. . "Oslovila me Bára Tachecí," vzpomíná
Matonoha na zacátek spolupráce s Frekvencí 1 a s její
tehdejší programovou reditelkou.

V dubnu 2007 zacalo radio vysílat Ladova pred
volební prohlášení. . . ."hlavní myšlenka byla, že nej
duležitejší je Brno, tam mel jít všechny peníze, i národní
fotbalový stadion, že se tam postaví," približuje Sedláckovu
prioritu dnešní šéf programu Frekvence 1 Miroslav Skoda.
Z pohledu radia byly nejduležitejší poslední týdny pred pre
sidentskou volbou, kvuli zájmu o ni by zrejme gradoval i
zájem posluchacu o Frekvenci 1. . ."Strategie byla, že tri
ctvrte roku budeme pripravovat pudu a v posledních me
sících vybereme jackpot." ríká Skoda.

Loni v srpnu program Frekvence 1 stále rídila Bar
bora Tachecí, zároven se však schylovalo k jejímu odchodu
do cela verejnoprávního Radiožurnálu. Pritom se chystalo
nové programové schéma Frekvence 1 nasazené pak od
zárí.. . ."Nakonec padlo rozhodnutí, že zrušíme všechny hu
morné rubriky krome Jana Krause. Zrušili jsme je na zákla
de dohody tehdejšího týmu. Duvod byl ten, že ve vysílání
ponecháme jen nejsilnejší komponenty," ríká Miroslav
Škoda, který rízení programu po Tachecí zacátkem
listopadu prevzal. Lituje, že projekt s Ladou Sedláckem
neprežil.

OHLEDNE KOMUNISTU MÁ JASNO: i
Matonoha želí, že si nemohl overit, zda je schopen témer
rok denne pripravovat puvodní skece. Poukazuje také na to,
že nápad s fiktivním kandidátem na presidenta lze provést
jen jednou za pet let. Do menšího, treba regionálního, rádia
jít nechtel. Podle neho mela série smysl jen v celoplošné
stanici schopné zasáhnout opravdu hodne lidí. s Ladou
Sedláckem ale nekoncí, "prevlékat" se bude do neho v bu
doucnu. Postava ostatne nevznikla kvuli úcasti v presi
dentských volbách.. . ." Ladu jsem vymyslel asi pred tremi


10 Hospodár

léty a zkoušel jsem, co se s tou figurou dá delat," ríká
Matonoha.

Zrejme nejslavnejším Ladovým vystoupením je v
poradu Na stojáka televise HBO. Ve skeci, který na You
Tube.com uvidelo až pres pul milionu lidí, cte "otevrený

dopis poslaneckému klubu KSCM" , odpoved na snahu
komunistu zakázat v televisi sprostá slova. Laduv dopis se
skládá prakticky jenom z vulgarit a výraz "zamrdaná klika
vod kópelky" pritom patrí k tem slušnejším. . .

Že by mu to pri volbe zavrelo dvere k hlasum od
komunistu, Sedláckovi nevadí. Tomáš Matonoha za neho
ríká, že by s nimi stejne sám nešel:. . ."On by mel jasno.

Jakýkoliv kandidát, at je pravicový nebo jiný, jasno mít
nemuže. . . " I kdyby porad v radiu pokracoval, boj Hradse stejne na konec zúžil na duel Klaus-Švejnar. . .Lada Se
dlácek, narozený "na konci šedesátých letech v Brne ve
znamení Lva" by totiž ve finále priznal, že mu ješte není
ctyricet. Jak tedy ríká šéf programu Škoda. . . :"na poslední
chvíli by odstoupil, protože by nesplnoval vekovou hrani
ci."



Hospodár 11



Pekný pozdrav z kúpelov


Pekný pozdrav z liecenia v Sklených Tepliciach po
tri týždne. Je tu krásne prostredie a vynikajúce procedúry.
Na pohladnici je celkový pohlad na kúpele, pension Park,
jaskynný parný kúpel a pension Lenka.

Všetkých pozdravujú

Neli a Václav Pištekovi z Miloslavova.


Grafické symboly vytvoril Evžen Jecho



12 Hospodár
Motto:

Láska je touha po kráse.

T. Tasso
Sonety vydalo INTEREXPO ve Zlíne v roce 1996 vlastním
nákladem autorky v poctu 250 výtisku.

Zprávy z Moravy


Allén Mir. Fojtu,
newsphotographer ze Vsetína.

Brnenský veletrh slaví 80 let trvání. Uplynulý rok
2007 byl ve znamení cilého a pulsujícího života. K nej
úspešnejším podnikum patrí veletrhy v Brne. Ty se dokázaly
nejlépe ze všech orientovat, zaktivisovat v Ceské republice a
zaregistrovat do podvedomí zejména ve svete. Podle sdelení
zahranicních vystavovatelu jezdí do Brna pro jeho predchozí
výtecnou historii, která je nám dobre známa z ucebnic, ríkají
vystavovatelé ze sveta. Vždyt naši predkové si zaznamenali
Brno do cestovních map pri obchodních a kulturních cestách
jako výtecné místo! Proto jsme zde, abychom se presvedcili

o historii!
Dnes zjištujeme pri pozornejším pohledu a pri srov
návání s jinými mesty, které jsme v Ceské republice navští
vili, vcetne hlavního mesta Prahy, že je Brno pro nás lepší z
mnoha pohledu! Jeden ze zásadních poznatku je neformální
vstrícnost, vysoká odbornost poradatelu, která nám dokáže
spolu a architektem nabídnout projekt k presentaci, takže
nám odpadá hledání príslušného pracovníka. Navíc i ekono
micky je pro nás Brno výhodnejší. Tak na príklad ve srov
nání s Prahou nám nabízí Brno vetší prostory a hlavne eko
nomickou dostupnost. V Praze je všecko príliš drahé. Také
se zde mužeme setkat s radou starších i mladých lidí, jejichž
vstrícnost práve zásluhou poradatelu Brnenských výstavních
veletrhu více presvedcuje k ceste do Brna!

Brnenské veletrhy se vyznacují celou radou dalších
faktoru, které podávají dukaz o oslovení a zviditelnení krás
né tradice. Ta se zacala oficiálne psát od kvetna 1928. Dobre
si vzpomínám na vyprávení rodicu, dedy a príbuzných, kterí
stáli u vzniku moravské žurnalistiky a rovnež tak u výstav.
Prvotní myšlenka vycházela z drívejších kupeckých setkání
v Brne pripomínající více méne tržište. Tato myšlenka se za
cala stále více rozširovat a posilovat, až se dospelo ke skve
lému nápadu porádat pravidelné výstavy v Brne. Vše se pak
dotvorilo do obecne prijatelné podoby sloužící všem a za
vedlo se estetické a kulturní seznamování s novinkami, pro
dejem a nákupy.

Jak praví francouzské porekadlo: za vším hledej že
nu! a to platí i u veletrhu v Brne. Prostrednictvím fran
couzských obchodníku z Lyonu a z Paríže, zejména z Lyonu,
zde vévodila velká textilní továrna a dovážela látku a modní
doplnky. Posléze se tento sortiment doplnoval o další zboží
sloužící zájmu a potrebám Brnanu. Práve v ten cas se zacala
rýsovat visuální predstava, že Brno muže být velmi výhodný
artikl. Z Brna do Prahy, Olomouce se zacalo hodne dovážet
zboží vysoké kvality, to bylo v Brne vystaveno a tam se
udelal výtecný obchodní kontrakt. V ten cas existoval spo
lecný a jednotný zájem Brna, Prahy, Bratislavy a i dalších
ceskoslovenských mest. Ríkají pametníci, rodáci z Brna žijí
cí na Floride, v Illinois a v Texasu. Neexistovalo prehazo
vání do velkých mest, jak jsme tomu svedky nyní anebo mít
veletrh shodné podoby o nekolik dní pozdeji. Brno se do
kázalo výrazne prosadit, že je optimálním místem strední
Evropy garantující organisacní mistrovství, s nímž setkává
me i nyní. To si moc pochvalují ve svete novinári i vysta
vovatelé.. . .

. . ."Brno se zapsalo do podvedomí vedle Evropy
také v Americe," ríká John Procházka z Floridy. Prijíždející
Americané se pochvalují Brno jako kulturne historické a
velmi vzácné místo, kde se moc rádi vrací zvlášte pri prí
ležitosti brnenských veletrhu. Brno získalo prezdívkový ná
zev "královského moravského mesta veletrhu" Vzpomínám
si na jednu návštevu ze slunecného mesta Miami na Floride,
také mesta veletrhu, kde se obcas objevují veci z Moravy. U
príležitosti veletrhu na Floride se mužete setkat se skvelým
mesícníkem Hospodárem, kde jsou publikovány zajímavosti
z Moravy a casto se píše i o veletrzích v Brne. Casopis
Hospodár se objevuje krome veletrhu v Brne také v Olo
mouci na výstave Flora a stejne tak ve Zlíne. Hospodár s
predstihem upozornil nejen ceské krajany, ale i Americany,
že Brnenské výstavní veletrhy oslavují v letošním roce 80
let. Posléze se o významném jubileu publikuje v dalších
mediích v Americe a to proto, že veletrhy v Brne mají
vynikající úroven a ukazují cestu pro budoucnost v mnohých
smerech života.

Podíváme-li se na soucasnou tvár veletrhu, dostá
váme mnoho dopovedí. V Brne se udelal veliký kus práce
pro vystavovatele, zákazníky, hosty, novináre, obslužný per
sonál. Do Brna je možno cestovat letecky s možností spojení
na evropské a i zámorské letecké linky.

Málo kdo ví, že o základní autobusovou dopravu na
trati Brno-Vsetín se zasloužili brnenští zbrojováci, kterí ste
hovali tehdejší zbrojarskou výrobu do Vsetína, posléze
základní produkty pro výrobu textilních stroju, které se ve
Vsetíne po dlouhou dobu úspešne vyrábely. Tito vsetínští
zbrojováci se predstavili v Itálii, Francii, Jižní Americe a v
Anglii. Jeden z pametníku ríká, že autobusová doprava ze
Vsetína do Brna byla optimální pro brnenské zbrojováky, kte
rí využívali dopravy i k rekreaci na hory a do prírody. Byla
rychlejší než vlak. V dobe veletrhu byly tyto spoje posi
lovány pro pracovníky vsetínské zbrojovky pri zajištení vele
trhu a dopravy lidí ze Vsetínska. Brnenští zbrojováci po
mohli vybudovat ubytovny a pozdeji hotely a proto se stále
ríká Vsetínu, že je detašované mesto Brno, protože veliké
procento obyvatel Vsetína stále tvorí rada rodáku z Brna,
kterí vtiskli Vsetínu brnenskou tvár.

V soucasné dobe pochopili tuto visi i mládežníci a
potomci, kterí sem cestují. Ostatne se také ví, že Vsetín byl
místo, kde si nejlépe odpocinuli clenové známého orchestru
Gustava Broma, kde se doladovala vystoupení pro Prahu,
Brno a do sveta. Na Vsetín velice ráda vzpomínala zpe
vacka-herecka Kozderková, Jarmila Veselá, Helena Blehá
rová a mnoho dalších.

Dialog na toto téma se mi vybavil pri použití cer
pací techniky ze Sigmy z Olomouce pri hurikánech v Miami
a Key Westu na Floride. Díky veletrhum v Brne se dokázala
moravská cerpací technika prosadit. Jako tehdejší pracovník
olomoucké Sigmy, vedoucí redaktor, výtvarný a umelecký
fotograf-manažer jsem se podílel na projektu veletrhu

presentace Sigmy, která mela svoje místo v pavilonu V.
Posléze jsem projektoval presentaci Sigmy v Paríži a v
Miami na Floride. Po roce 1989 se otevrela možnost nabíd
ky instalace cerpací a závlahové techniky. Uskutecnilo se
setkání predstavitelu techniky a prumyslu Spojených státu,
kterí nás informovali o hurikánech a využití cerpadel na
Floride. Po návratu do Brna jsme sedli v Olomouci a rešili
jsme problémy tak, jak jsme nejlépe mohli a dohodli jsme
se, že pošleme príslušnou techniku na Floridu do Miami a
okolí. Má pomoc nespocívala jenom v vyjednávání, ale
casto i v brigádnické pomoci ve slévárne na Barákove, kde
se tvorily první soucástky cerpadel. Po dalších pracích, na
nichž jsem se podílel, jsme cerpadla odeslali. Po pred
chozích zkouškách jsme byli presvedceni, že se dobre
uplatní na Floride. Potešilo mne pri osobní návšteve, že
olomoucká technika se dobre uvedla, což se dovídám až po
hurikánech. To je také nesmazatelný prínos brnenského
veletrhu, který tak pomohl i dalším lidem.

Nicméne chci upozornit, že brnenské veletrhy jsou
velmi duležité, .ne-li duležitejší, pri predstavení dalších re
sortu jako Salima a potraviny, automobily, nábytek a další.
Nyní se ukazuje, že velmi pritažlivé výstavy jsou veletrhy
spodního prádla v Paríži na jižním výstavišti v Porte de
Versailles, kde se hodne mluvilo o Brne a každým dalším
rocníkem se zvyšuje atraktivita. Meli jsme také možnost se
podívat na svetovou modu, za níž si nekterí naši lidé ješte
netroufají cestovat nebo se zúcastnit. Jestliže se hovorí o
týdnech mody v Americe, Itálii, Francii, Anglii a nyní od to
hoto seznamovacího pohledu bychom meli neco zacít i u
nás. Otázka, co se bude nosit v dalším ctvrtletí, se musí od
povedet, pak neco vyrobit, to je nutno predvést a zaradit na
veletrhy v Brne. Výstavy se konají dvakrát do roka a to v
mesíci únoru a v mesíci srpnu, které dokáží upoutat.

Pri príležitosti svetového mezinárodního veletrhu
spodního prádla a príslušenství v Paríži ve dnech 24. až 27.
ledna 2008 se presentovalo 580 znacek ze 33 zemí sveta a
210 výrobcu látek z 25 zemí a tam se uskutecnila nejedna
tisková konference. Potešujícím zjištením pro redakci Ho
spodáre muže být skutecnost, že v prubehu hlavní tiskové
konference v Paríži jsem pristihl profesionální redaktory de
níku USA Today a Chicago Tribune, jak si procítají mesíc
ník Hospodár. Pri dotazu,o co se jedná, zaznela témer jed
notná odpoved, že ctou Hospodáre pravidelne, jsou tam za
jímavé príspevky, které nekdy použijí. Je to precisní ctení,
jiste si zaslouží ocenení vedení redakce. Posléze jsem se
presvedcil na obdobné tiskovce v Miami na Floride, kde se
dovídám, že Hospodáre ctou nejenom krajané, ale i Ame
ricané na nejruznejších místech, kde se pripravují k návšte
ve Evropy. Výtisk se dostává rovnež do Venezuely, jak mi
rekl Frederic Trávnícek. Tyto noviny putují jako štafeta!

Okamžite jsem si vzpomnel na prednášky na tehdej
ší universite žurnalistiky v Paríži. Profesori nám ríkali, po
kud se noviny stanou jako štafeta ctivé, znamená to, že jsou
velmi úspešné, úzkoprofilové a velmi kvalitní zboží. To
urcite Hospodár je, proto rád tlumocím tento poznatek a
dodávám, že i v Kanade a v Ceské republice se Hospodár
stává štafetou. Tuzemský ctenár ríká, že Hospodár je o sto
procent lepší než prehnaný bulvár, kde se v každém císle
objevuje stereotypní Gott ci jiný populární zpevák. Už to
cloveka nebaví. Na Kube podobné lidi mají na toaletním
papíre. Clovek, který opravdu neco umí, se do médií nedo
stane. Delat zpravodajství pro ceská média není možné,
ríká Luboš Lachman z Olomouce, i když nabídne clovek
zlatý príspevek, stejne jej do tisku nedají.

V tom je velký rozdíl mezi svetovým tiskem, proto
si Hospodáre považuji a teším se, že dostávám každé císlo.
Hodne se také dovím z naší minulé a soucasné historie.
Díky redakci!

K nejkrásnejší setkáním s prírodou v naší republice
je výstava Flora v Olomouci. Letos to bude jubilejní 50 .
výrocí, kdy se clovek cítí jakoby pohlazen na srdci a na
duši. Flora priláká každorocne do Olomouce vedle našich
obdivovatelu i naše krajany z Ameriky. Velmi nadšene se
vyjadrují o flore na Floride. Na výstavu prilétají ponejvíce z
Floridy a z dalších míst. Všichni se vrací domu s
nepopsatelnými zážitky a již se teší na další návštevu. Do
Olomouce každý krajan jezdí radeji, protože není všude
plno lidí a nikdo se nikam nežene jako v Praze, navíc v
Olomouci je možno najít historické hodnoty, mohou
navštívit vedeckou knihovnu, orloj a jiné historické
budovy.

Olomoucká kvetinová historie se zacala psát 24.
srpna 1958 a postupem casu nabírala na síle a zájmu.
Presvedcila rozsáhlým množstvím kvetinové výzdoby a
krásu kvetin spojila s posílením mezilidských vztahu a
prátelství. Letos je pro hanáckou metropoli Olomouc ve
znamení jubilea pod názvem "Krajina snu". Jarní etapa je
od 24. do 27. dubna, pak další etapa je od 21. do 24: srpna
a podzimní etapa je od 9. do 12. ríjna 2008

(POZN. RED.: potešilo mne, že je Hospodár cten po
svete a nejruznejšími duležitými lidmi a rád bych videl, že
tento zájem se promení i ve financní užitek Hospodáre sa
motného a casem se zvetší pocet ctenáru. Již po mnoho ro
ku, ješte spolecne s panem šéfredaktorem Kopeckým, jsme
zjištovali, že Hospodár skutecne putoval po staré vlasti a v
cizine, což jsme se dovídali tak, že nekterí ctenári si stežo
vali, že už nedostávají Hospodáre, pri cemž na seznamu
odberatelu nebyli a jen nám sdelili, že jim dával výtisk ten
ci onen odberatel. Tato okolnost však znemožnuje získat
další ctenáre-odberatele, protože Hospodár se predává jako
štafeta, tím Hospodár musí šetrit tak, jak tradicne jsou naši
lidé šetrní.)

Kalendár na rok 2008 na prodej


Zájemci o kalendár TCHCC na rok 2008 pište na
adresu: TCHCC, P. O. Box 6, La Grange, TX. 76691,
pošlete email: czechATcvtv.net, podívejte se na webstránku
www.czechtexas.org nebo volejte 1-888-785-4500 nebo
979-968-9399. Námetem letošního kalendáre jsou foto
grafie ze svateb v minulosti, velmi pekné obrázky.


Jsme právní stát?


T . T. Rejpal
Jímá mne des, když ctu argumentace ve prospech po
užívání automatických kamer k usvedcení pachatelu doprav
ních prestupku. To je Orwelluv 1984 do mrte. Souhlasím s
názory, že vynucování výpovedi proti sobe nebo proti blíz
kým je hrubé porušení základních lidských práv. To ale pla
tí i o priznání, takže mohu odeprít výpoved, tedy podat vy
svetlení, i když jsem v tom aute byl já sám.

On ten celý systém prestupkového rízení v Cesku
zrejme navazuje na stredoveký systém království Ceského,
kdy mesta a obce, tedy jejich zastupitelstvo cili laici, meli
právo soudit preciny spáchané na jeho území, a o vcetne
prá va hrdelního. Zdá se mi, že se tak nejak zase ke
stredoveku vracíme. Nucení vyšetrovaného k vypovídání
proti sobe to tiž si se stredovekým útrpným právem mnoho
nezadá, tak jako nátlak husákovské normalisace byl jenom
sofistikova nou versí komunistického teroru diktatury
proletariátu let padesátých.


Ve Spojených státech již pul století toto právo nevy
povídat proti sobe chrání tak zvané Mirandovo pravidlo,
rozhodnutí Nejvyššího soudu, že každý obvinený na zacát
ku vyšetrování musí být predepsaným zpusobem seznámen
s právem nevypovídat, pokud by výpoved vedla k inkri
minaci vyslýchaného. To ovšem nevylucuje možnost obvi
neného priznat vinu a tím se vyhnout soudnímu rízení k
prokázání viny. Trestu se ovšem obvinený priznáním nevyh
ne, ale casto je soudem v tak zvaném vyjednávání o prizná
ní trest vynesen za méne závažný cin, než z jakého byl ob
vinený puvodne obvinen. Totéž plat i o prestupcích, které
projednává nejnižší stupen soudního systému toho kterého
státu, smírcí soudce, obecní soud nebo magistrate, což je ji
né jméno pro obecního soudce. Tento nejnižší soud také
rozhoduje o uvalení vazby na pachatele trestních cinu a výši
kauce a predá pak rízení vyšší soudní instanci. To je ovšem
vývoj vycházející z anglosaského zvykového práva založe
ného již od doby Magny Charty na právech jednotlivce.
Soudci v americkém systému jsou až na malé výjimky vo
leni obcany.


V kontinentální Evrope platí ale systém, který se vy
vinul z práva rímského pres právo církevní a Kodex Napo
leon až k dnešním systémum. Panovník, tedy stát, je zosob
není práva a z toho také vyplývá, že co není výslovne záko
nem povoleno, je automaticky zakázáno nebo se to alespon
tak všeobecne vykládá.

Vina byla od dob historických prokazována skoro
zásadne na základe narcení a následovného, mucením vyne
seného priznání. Vasalové panovníka, at to byl sídelní
šlechta nebo královská mesta, meli z rozhodnutí panovníka
výkonnou moc práva ve svých državách ci hranicích. Právo
bylo vyhlašováno panovnickým dekretem.

Není proto divu, že právní vedomí Evropanu z konti
nentu neklade prílišný význam osobním zájmum jednot
livce. Zájem státu nebo jiného státem uznaného kolektivu je
a prirori nadrazen zájmum jednotlivce. Státní mašinerie pak,
místo aby ochranovala práva jednotlivcu, prosazuje ne
osobní právo státu proti zájmum (pro stát neduležitým) jed
notlivce. Režim se tak stává totalitním, i když se sám nazý
vá demokracií, casto s prívlastkem. Skutecná demokracie to
tiž vychází z práv jednotlivce, nikoliv z práv neosobního
celku.

V moderním právním státu musí být vina PRO
KÁZÁNA mimo jakoukoliv pochybnost. Právní stát totiž
nebezpecí porušení práv jednotlivce nejen nepodcenuje, ale
obcany proti nemu chrání. Porekadla "když se kácí les, tak
létají trísky anebo "úcel svetí prostredky" NEJSOU soucástí
definice právního státu. Pokud tedy skutecne chceme mít
právní stát, pak policajti patrí do terénu, všechny prohrešky
vyhodnocují a rozsudky vydávají soudy s kvalifikovanými
soudci a o vine rozhodují poroty. Možná, že by ani neškodil
systém "velké poroty", bežný v anglosaském soudnictví, kdy
i obvinení vznáší porota na základe indicií predlo žených
vyšetrovateli. Mnohé hrátky se vznesením ci nevzne sení
obžaloby by pak odpadly. Obávám se ale, že neco ta kového
na Podripsku nikdy nemuže projít. Naše kolektivní národní
vedomí je práve jen to, kolektivní, k právum jednot livcu
lhostejné.

Žijeme tedy v právním státu? Odpoved si muže kaž
dý dát sám.

Výrocní schuze CEFT naznacila
nové možnosti


Jan Vaculík

Výrocní schuze Ceské vzdelávací nadace státu
Texasu se konala v sobotu 26. ledna 2008 v budove hlavní
úradovny Rolnického vzájemne ochranného spolku státu
Texasu v Templu ve státu Texasu za pomerne mlhavého
pocasí.

President nadace Woody Smith privítal prítomné,
složili jsme prísahu americké vlajce, podekoval za poho
stinství ochranného spolku a hojnou úcast clenstva.
Pripomenul nekteré významné události roku 2007 a pak
udelil slovo Johnu Tomeckovi, který je podporován fi
nancne nadací pri jeho práci.

John Tomecek chce zachovat texaský dialekt ceš
tiny, když tento jazyk mužeme považovat za sto let starý a
není již mluven nikde na svete, krome zapadlých osad nekde
na Valašsku starými lidmi. Má asi 150 krajanu v Te xasu, se
kterými chce promluvit a pomocí elektrotechniky zachovat
jejich nárecí pro studijní a vedecké úcely.


Podal také zprávu o tom, že lidé nachází pásky a
písemné dokumenty paní profesorky Svatavy Jakobsonové
na ruzných místech a že i tento materiál bude nutno zpra
covat.

Problémy má v tom, že má hodne novinových clán
ku a výstrižku, ale nemá dostatek casu je zpracovat. Nekdy
se stane, že clovek sice nemluví nárecím,ale podává dule žité
kulturní a folklorní informace. Chce také získat pomoc
graduantu na Texaské universite a založit katedru ceského
folkloru na universite, aby se výsledky práce mohly uplatnit
pro krajanskou verejnost. Nahrávání a zachování mluvy je
duležité, protože starí lidé umírají a jejich pocet casem
ubývá. Mladí lidé by si meli uvedomit svoji povinnost a za
chovat vše, co se ješte dá.

Pro podrobné informace o práci Johna Tomecka poš
lete email na adresu: john.tomecekATgmail.com nebo
napište na adresu: John M. Tomecek, P. O. Box 7293,
Austin, TX.78713.

Woody Smith podekoval Johnovi Tomeckovi za jeho
práci a predstavil úredníky nadace, cleny a hosty.

Náš tajemník Paul Hlavinka prednesl zápis z minulé
schuze, byl schválen s malými opravami.

Predseda Sboru reditelu nadace Clinton Machánn pak
prednesl svoji zprávu za celý rok. Vzpomnel ustanovení
katedry ceské hudby a kultury na Severotexaské universite
prostrednictvím CEFT nadace a daru Franka J. a Hermíny
( Hurtové) Kostohryzových, který se stal novou stránkou v

Hospodár 13

historii našeho krajanského života. Možná, že v budoucnu
se dockáme spolupráce trí velkých texaských universit ve
prospech krajanského života, historie, jazyka a kultury.

Meli bychom jako nadace pokracovat ve sbírce na
další duležitý projekt v budoucnosti, ve stejném case však
musíme povzbudit krajany, aby poslali další príspevky na
existující stipendia na Texaské universite, na Texaské A
and M universite a Severotexaské universite. Založení a
ustanovení katedry ceského jazyka a literatury v Austine,
Tx., stipendia pro moravské vysokoškoláky na katedre
anglistiky v College Station, Tx. a ustanovení katedry ceské
hudby a kultury v Dentonu, Tx. svedcí o mimorádném úsilí
clenu a príznivcu nadace a též o dosažených úspeších..

Novou studentkou na katedre anglistiky v College
Station, Tx. z Moravy je Jana Drešerová.


President nadace Woody Smith shrnul práci naší
nadace skoro ve stejném znení jako Clinton Machann.
Navrhl, abychom si odpocinuli na nejaký cas, než se roz
hodneme pro další úkol. Povzbudil také reditele i cleny
nadace, aby se snažili získat pro naši práci další mladé
cleny.

Pokladník Tony Pustejovský prednesl velmi príz
nivou financní zprávu. Jak píši výše, nadace predpokládá
další úkol v budoucnosti a proto je nutno zabezpecit novou
práci financne. Pokladník Pustejovský prijme jakoukoliv
cástku, cenné papíry, záveti a jiné hodnotné prostredky ve
prospech naší nadace a trí universit v Texasu. Posílejte šeky
vyplnené na CEFT na adresu: Anton Pustejovský, P. O.
Box 744313, Dallas, Tx.75374-4313. Každý príspevek je s
vdecností prijat.

Predseda volebního výboru James Sassín oznámil,
že všichni dosavadní reditelé byli zvoleni podle výsledku
voleb.

Roger Kolár jako náš vyslanec pri Texaské univer
site v Austinu, Tx. podal zprávu o cinnosti katedry ceského
jazyka a kultury. Pocet studentu je pomerne vysoký a
krome Craiga Cravense ucí i Elana Thurston-Milgramová a
studenti pripravují divadlo na konec studia. Profesorka
Hana Píchová má volno tento semestr. Nezávislý student je
John Tomecek, který studuje ceské romantiky 19. století.

V léte se pripravuje stejný program jako v po
sledních dvou letech, protože má velký úspech. Universita
spolupracuje s Filmovou akademií músických umení v Pra
ze, CR a pomáhá pri vyucování ceštiny. Krome studentu
ceštiny je možno pozvat na zájezd i studenty rozhlasu, te
levise a filmu z Texasu, protože mohou uplatnit svoje vedo
mosti a praxi. Hana Píchová pracovala na výboru, který se
snaží snížit náklady na letní program studií v Praze,CR.

John Tomecek a Kathryn Vladyka mají ceštinu jako
hlavní predmet. Paul Wilson navštíví katedru v dubnu
2008 a ukáže dokumentární snímek o bývalém presidentu
Václavu Havlovi. Alexej Lalo, student srovnávacích
literatur, prednese proslov na Northwestern universite v
Chicagu, Il. o ceské a ruské literature na 9. výrocní ceské
konferenci v dubnu 2008. Ceské divadlo bude uvedeno na
jevišti pravdepodobne ve dnech 25. a 26. dubna 2008.

Vicepresidentka nadace Diane Wilson-Šuláková po
dala právu o chystané cinnosti na Severotexaské universite
a potrebe podpory stipendia, které jsme tam ustanovili.
Jedná se o uvedení opery v ceském jazyku na jevište
university a koncertní zájezd studentu z university anebo
hostu z Moravy.. Pripravila nyní úplný seznam clenu naší
nadace. Tento seznam není na prodej a Ceská vzdelávací
nadace státu Texasu je nevýdelecná organisace podle
platných texaských zákonu. Pripomnela, že príznivci
mohou poslat clenské príspevky splatné v lednu každého
roku v cástce 35 dolaru, mohou také poslat financní
príspevek k uctení památky blízkého clena rodiny nebo
príbuzného anebo jen z dobroty srdce poslat príspevek na
práci naší nadace na výše uvedenou adresu našeho
pokladníka Tony Pustejovského.

Byla oznámena smutná zpráva o úmrtí Kevina Han
nana, texaského rodáka a kulturního pracovníka v Texasu,
který zemrel v Polsku po krátké nemoci.

Tím byla ukoncena výrocní clenská schuze a po
krátké prestávce jsme pokracovali ve schuzi reditelu a
nadace. Clinton Machann se ujal vedení schuze a zápis z
minulé schuze byl prijat s malými opravami. Zprávy o


14 Hospodár

cinnosti jednotlivých úredníku byly prijaty ve stejném
znení jako na clenské schuzi.

Na schuzi jsme projednali príspevek Severotexaské
universite na Kostohryzovo stipendium, bylo rozhodnuto,
že jenom vetší cástky budou poslány okamžite, menší
cástky budou shromáždeny a nadace pošle nekolik stovek
dolaru najednou. Poradní výbor pro Severotexaskou uni
versitu potrebuje se dohodnout o financních záležitostech.

Sidney Kacír oznámil, že zjistí zájem o spolupráci s
nekterou universitou na západe a oblasti Mexického
zálivu v Texasu. Nekdy je možno získat ke spolupráci
malou universitu, která však muže mít dobré výsledky.
Dnes je možné se pripojit na elektronické vyucování
ceštiny s Tadeášem Poláškem. Clenové nadace budou
nadále shromaždovat informace o prípadných zájemcích o
spolupráci anebo najdou nové zájemce o vzdelávací
program prímo v terénu.

Clinton Machann zduraznil hledání nových clenu i
reditelu. Podle stanov máme mít 30 reditelu. Sidney Kacír
navrhl nové cleny na úrad reditelu, kterí musí zaplatit 100
dolaru, aby se stali rediteli. Mezi navrhovanými je Ray
Snokhous, Ray Leonard, Cynthia Pustejovská a Helen
Juricová.

Po volbách reditelu byli zvoleni do práce v nadaci
Woody Smith jako president nadace, Diane WilsonŠuláková
jako vicepresidentka, Paul Hlavinka jako
tajemník, Tony Pustejovský jako pokladník, Sidney Kacír
jako odborný poradce, Lori Najvarová jako anglicky píšící
dopisovatelka, Jan Vaculík jako cesky píšící dopisovatel.
dále Clinton Machann jako predseda a James Sassín jako
místopredseda Sboru reditelu nadace.

Príští schuze se bude konat 12. dubna 2008 v Austi
nu, Tx. v budove Katolické jednoty státu Texasu v sobotu
dopoledne.

Ceská vzdelávací nadace státu Texasu je nyní
pripravena k usporádání sbírky na další úkol, který nadace
muže ocekávat v budoucnosti. Naše práce je príspevkem ke
vzdelanosti a kulture našich krajanu v Texasu a ve svete.
Dekujeme všem dosavadním príznivcum a dárcum na práci
nadace a rádi bychom verili, že nám zachováte prízen i v
budoucnosti. Dekujeme všem štedrým podporovatelum.

Znicené životy a zbabelé úteky


Ross Hedvícek, blog.sme.sk.

UPOZORNENÍ: tento text obsahuje silné výrazy a
stejne silné názory, prosím všechny útlocitné a pokrytce,
aby ve vlastním zájmu prestali císt!!! V Ceské republice
údajne žije 5 procent slušných a charakterních lidí,
predpokládám, že to práve jsou ctenári mých rádku a
jakékoliv kritiky a invektivy z mého clánku se na ne tudíž
nemohou vztahovat. A když se to na vás nevztahuje, tak se
kvuli tomu ne rozcilujte!!


Dostal jsem emailem nekolik fotografií (dekuji,
pane Šinágle!) z pietních slavností vzpomínajících generála
Mašína z 26. srpna 2007 a 10. zárí 2007. Fotky mne velice
zaujaly. Z tech mladších (tedy pod padesát) mi ty tváre nic
neríkaly, s temi staršími to bylo neco jiného. Poznával jsem
všechny a bylo to utrpení císt v jejich tvárích. Lidé, jejich
životy byly nenávratne zniceny jejich spoluobcany,
spolecností, národem a zemí, o které si mysleli, že je jejich
vlastí. Lidé, kterí byli mladí a plní ideálu a schopností, pak
dalších padesát let jejich života,celý zbytek jejich života,
byl znicen, pošpinen, pošlapán, zneucten a nacpán do
hajzlu, proste život v prdeli. Cím se provinila Zdena
Mašínová? Byl to život, který vedla? Byl to život, který
mohla a který chtela vést? Cím se provinili západní letci,
kterí bojovali za idealisovanou vlast, aby se do ní vrátili a
vlast se jim pomstila vezením, popravami a znicením jejich
životu? Cím se provinilo desetitisíce soukromých rolníku a
malých sedláku, že jejich životy byly nenávratne zniceny?
Cím se provinily statisíce politických veznu, kterí po letech
naprosto nezaslouženého kriminálu vedli život na periférii
spolecnosti v ponižujících a podradných zamestnáních?
Kolik bylo politických veznu, kterí po propuštení pracovali
zbytek produktivního veku na ministerstvu jako dnešní

prorežimní predsedkyne Konfederace polepšených veznu
Nadežda Kavalírová? Krome této nepravdepodobné výjimky
nevím o žádném!

Co je to za zeme, která dokáže takto znicit životy
statisícu obcanu a pak delá jako že nic a naprosto nemá
zájem o potrestání viníku? Je to právní stát? Je to civilisace?
Nebo je to jen kurevská zeme, která si nezaslouží místo mezi
slušnými národy, zeme patrící do spolecenství Ruanda-
Urundi, Afganistanu a Konga?

A v téže dobe jsem se dostal do diskuse pod blogem
Petera Jungwirtha v souvislosti se soudkyní Horváthovou (to
je ta komunistická soudkyne, která je plne odpovedná za
smrt Pavla Wonky a které ten kretén Havel dal definitivu,
takže soudí dodnes). Jakýsi zbolševisovaný osel se mne tam
povýšene snažil ohodnotit (jakoby snad mel k tomu
kvalifikaci!!). Odpovedel jsem následovne:. . ."Já už jsem
byl v Ceskoslovensku kdysi dávno souzen a bylo to takové
podobné komunistické prase jako soudkyne Horváthová.
Takže nikdo z civilisace (což je mimo Ceské republiky) se
mi nemuže divit, že nemám zájem o soudy, odsudky,
rozsudky, predsudky a posuzování KÝMKOLIV Z
CESKA!!!"

Na moji reakci reagoval Roman Novák
(roman.novakATseznam.cz), ani jsem nezkoušel, zda je to
pravá nebo falešná adresa a takto mne káral:. . ."VY
NEMÁTE ŽÁDNÉ PRÁVO kritisovat kohokoliv nebo i
cokoliv v soucasné Ceské republice. Zbabele jste utekl a tedchcete radit! Jaká to drzost! My také nemáme zájem o VAŠE
soudy, odsudky, predsudky a posuzování! A dokonce
nestojíme ani o vaše veštení budoucnosti nebo rady do
života! Nechte si je v té své hlavince a treba se s nimi
udavte. Ješte odpoved na vaši vetu. ..Co bude za padesát let
v Cesku?. . . Uprímne verím, že naše malá Severní Korea za
ostnatým drátem bude lepším místem pro život, než teroristy
ovládaná nukleární pustina tam nekde za Atlantikem. . ."
15.9.2007,2:38:45,Roman Novák. . .


Takže tak to je, já jsem "zbabele utekl" a to jsem mel
být "statecný", nechat se zavrít, nechat si rozbít rodinu, znicit
si život, moje deti by vyrostly v detském domove, dnes
(pokud bych to prežil) by byl ze mne šedivý znicený
starecek, clen Konfederace polepšených veznu a sedel na
schuzi KPV a díval bych se na predsednictvo složené z
bývalých komunistu a prorežimní predsedkyne?? Není
smyslem života jej prožít a ne protrpet? Jak je možné, že
takovýhle názor je v Cesku bežný a trpen? Jak je možné, že
za takový názor nedostane Roman Novák od svých ceských
spoluobcanu facku anebo alespon mokrým hadrem pres tu
svou blbou držku? Není to na stejné úrovni jako používat
rasistická epiteta vuci cernochum, židum a cikánum? Aha, to
vy používáte také? To je u vás normální?

Názor takovýchto komunistických dobytku jako je
Roman Novák skrývajících se za jakési nepochopitelné
vlastenectví není žádnou výjimkou, ba naopak, v ceském
internetu je pravidlem. Ceský internet je beznadejne
zaplaven temto božími hovádky, kterí práve ted píší špínu
na Wikipedii do hesla o Šináglovi a ovládají nejenom
anonymní diskuse, ale i blog-servery ve funkci
administrátoru. Bloger Milan Režábek z Las Vegas,
muzikant s Vlachem, Bromem i Waynem Newtonem a
skutecná žijící historická postava, byl odsunut z Výberu
blogu, tím se de facto technicky zamezí vetší ctenosti blogu.
Kdekterá sedmnáctiletá píca s naivními názory zustává ve
Výberu blogu a ctou to tisíce. Jednoduché opatrení a pritom
je to nic jiného než marxistická censura.

Co jste za národ, který nemá zájem potrestat zlociny?
Hajlovali jste Hitlerovi a Heydrichovi na Václaváku, mávali
trepetalkami Chrušcovovi, Brežnevovi a Gorbacovi na ceste
z Ruzyne, budete oslavovat i ajatoláha frenetickým
vreštením "Aláh akbar"?? Verím, že ano, jste národ bez
pátere a bez charakteru nemající úctu ani ke svým vlastním
lidem! Politických veznu a emigrantu bylo méne než 5
procent populace a vy po nich plivete!! Co jste to za národ,
který s výmluvou demokracie volí své tyrany znova a znova
jako své predstavitele!?? Morálne pokrivená populace ješte
nedávno schvalující politické vraždy a ted predstírající
demokraticnost a "evropskou sofistikovanost" nesouhlasí s

vyznamenáním bratru Mašínu. Jako by o to Mašínové stáli!
Dostat vyznamenání ze soucasné Ceské re publiky je jako
by žid dostal medaili od velitele Auschwitzu!

Jste schopni sami pred sebou plivnout nebo se
vecne budete vymlouvat na to, že taková tehdy byla doba a
to všechno oni a ne my? Ono to odplivnutí pred ceským
národem asi bude muset být udeláno nekým jiným. . .Treba
emigranty, tedy aspon temi s cistým svedomím.


Rozhovor s Václavem Klausem


Bedrich Kratochvíl

Jaký máte pocit z dnešní volby?

Jsem strašne rád, vážím si toho nesmírne. Nejsem
velký oslavovac, jsem clovek, který neoslavuje Silvestry,
narozeniny a takového veci.

Kdo je na této oslave?

Tady se sešla skupina lidí, kterí jsou mi blízcí z
mnoha hledisek, nejen z politiky, ale také z rodiny, jsou
tady sportovní prátelé, no proste kamarádi z ekonomie. Je
tady de facto každý, s kým si mužu prituknout.

Co plánujete v príštích dnech?

Tak za prvé nesmíme podcenit, že do sedmého
brezna jsem starým presidentem, že, takže já normálne
funguji. Prošlo naprosto bez povšimnutí, že jsem tento
týden podepsal ctyri zákony, já se nikomu nedivím, že si
toho nevšiml. Chci ríci, že clovek normálne funguje a celou
radu vecí delá normálne. Pricházejí nejruznejší gratulace z
celého sveta, takže já jsem už mluvil, první gratulace prišla
od nemeckého presidenta, dríve nebo ústní telefonát od
presidenta polského.

Pogratuloval Vám Jan Švejnar ke zvolení?

Ano, Jan Švejnar me pogratuloval ješte v sále.

Co mužete ríci k Vaší schuzce s lobbistou
Surnákem, kterou jste absolvoval jen den pred druhou
volbou?

Dobre víte, že jsem dostal stejné hlasy jako minulý
týden a ty dva hlasy navíc me nijak nepomohly. . .

Jaké máte dojmy, tešíte se na oslavu znovuzvolení?

Já musím ríci, že to clovek teprve zacíná domýšlet,
že v první chvíli to ani úplne nedoceníte. Ted teprve
zacínám premýšlet a myslím, že zítra ráno musím povolat
své nejbližší spolupracovníky, co všechno musíme udelat,
aby se to rychle rozjelo dál. Musím podekovat tem lidem,
kterí udelali to, co udelali a na strane jedné je to ODS,
Topolánek, Bém. Tluchor a další. Na druhou stranu jsou
tady odvážní, kterí nemeli tuto obrovskou masu za sebou
jako ODS a presto vydrželi ten tlak a napetí, které tady
bylo. Ty tlaky byly ošklivé a já myslím, že neco takového
by nemelo být , jakkoliv dobre víte, že jsem to byl já, který
dal poslední tecku k tomu, aby byla volba verejná. Myslím,
že jste si toho v mém ranním projevu všimli. Já jsem chtel,
aby se nestaly šance, aby se ty komory nedohodly a volba
byla za týden ci za nekolik týdnu. Já jsem byl pro
riskantnejší zpusob volby, než být zvolen v tajné volbe. Já
sem chodím, dávám si tady testoviny.

Vetšina poslancu si na oslavu Vašeho zvolení
prinesla doutníky. Dáte si také?

To me ani nenapadá, že bych si vzal doutník, dávám
si ho tak jednou za deset let. . .

Blahopreji také presidentovi Klausovi ke zvolení a
ztotožnuji se s kardinálem Vlkem, aby se polepšil a hlavne
mluvil uváženeji o problémech v republice a ve svete.
Uznání vlastní nedostatecnosti mu jiste pomuže v dalším
funkcním období, muže zkusit pokoru pro sebe a úctu k
jiným lidem a k názorum poctivých myslitelu. Náš svet je
príliš rozháraný a potrebuje pevnou ruku ve vedení.



(Následující clánek byl psán pred volbami
presidenta Ceské republiky, pozn. red.)

Kdo vyhrál volby:
Klaus versus Švejnar?


Petr Frish

Otázka a odpovedi v debate v senátorském klubu
neprekvapily. Otázky byly vybrány tak, aby pripomnely
hríchy minulosti i nejistou budoucnost a ty odpovedi obojí
potvrdily. Co me prekvapilo, bylo hodnocení kandidátu po
debate, jak v televisi tak v tisku, kdo vyhrál a proc. Podle
televisních komentátoru tam Švejnar "sedel bezmocne,
vyjadroval se suše, neschopen vyjádrit emoce", podle
KOTRBY dokonce "se škrobenou formálností a
nejistotou. . ." Muj dojem byl zcela jiný.

Tato debata v Praze mne pripomnela PRESI
DENTSKOU DEBATU, na kterou jsem se díval v roce
2000 v americké televisi. George Bush vystoupil ve své
oblíbené roli "bodrého muže z lidu", který se náhodou
narodil v bohaté rodine. Al Gore obracel oci v sloup a
vzdychal nad jeho blbostmi a vypadal jako " nákej
intelektuál". A podle toho dopadl. Nezvolili ho, presneji
receno, dostal malou vetšinu, která se machinacemi a
soudními rozhodnutími dala zpochybnit.

Schopnost vyjádrit emoce je pro politika
nenahraditelná. Umením je odhadnout správný stupen pro
danou situaci. Príliš mnoho, treba i jen jedna slza v dosahu
kamery muže znicit nadeji na zvolení. Debaty, v nichž
vidíme kandidáty vedle sebe, jsou tím nejlepším
prostredkem, jak dva politiky srovnat. Jde zde o neverbální
komunikace neboli rec tela a o tón, spíše než o význam
slov. Z tohoto hlediska Švejnar jasne vyhrál. Zdvorile
naslouchal, jen s náznakem ironického úsmevu, ale když
dostal slovo, vždy odpovedel k veci, krátce, výmluvne a
vhodne. Vedle neho Klaus gestikuloval, dokonce se i
šklebil, nekdy se neovládl a skocil oponentu do reci, jeho
odpovedi mely formu: obecne je to tak, ale v tomto prípade
to je naopak. . .

Takže Klaus podle amerických kriterií naprosto
prohrál. Ovšem presidenta Klause zvolí ceští volitelé, kterí
žijí v ceské spolecnosti, kde zvyky a pravidla mezilidského
styku jsou jiná. Gestikulace a posunky, které jsou obvyklé
až žádoucí treba v Itálii a Ceské republice, se považují v
anglosaské spolecnosti za prehnané. Zde nemuže být
Klausova názornejší výraznost výhodou.

Tento faktor, totiž jiné kulturní zázemí, vysvetlí i
subtilní posuny významu nekterých slov, když se preloží z
anglictiny do obstojné ceštiny. Príkladem toho je výraz
"formální demokracie", který v americké anglictine
znamená spíše "demokracie jen formální" to je demokracie,
která sice jede podle pravidel, ale nemá plné spektrum
volného tisku, informované diskuse a obcanské
angažovanosti, takže jí chybí PODSTATA. To komentuje
pan Kotrba ve svém clánku.

Takže z praktického hlediska posuzujeme-li
schopnost zastupovat republiku ve svete, Švejnar má
nespornou výhodu proti Klausovi. Mluví totiž mezinárodní
recí nejen slovy, ale i chováním. Rozdíl v kulture chování
pomalu mizí, ale je stále zretelný. Ceši se ucí kulturu sveta
víc než si svet zvyká na ceské manýry. Proces není
symetrický, ale je propustný v obou smerech. President má
i jiné funkce, než vysvetlit Cesko svetu, mel by pecovat o
uši národa, vysvetlit dení sveta do ceského kontextu a v
prípade potreby, pronést k národu moudrá slova.

Tak tomu bylo na zacátku, kdysi dávno, když ješte
TGM chodil po zemi, co by málo známý profesurek, vypu
Hospodár 13

v zemích ceských spor o rukopisy. Masaryk nebyl filolog,
ale byl vzdelaný clovek a bylo mu jasné, že otázky typu:
jsme malí, slabí? Ale máme slavnou minulost?? Náš vztah
k ostatnímu svetu?? Evropská otázka?? jsou otázky
politické. Pravost rukopisu byla otázka vedecké pravdy.
Masaryk neváhal, nerídil se verejným mínením,ale použil
své DEFINICE PRAVDY a rekl pravdu. Rukopisy jsou
padelky. . .Dnes po více než 100 letech jeho chápání stále
platí u nás i ve svete.

Post-traumatická stresová porucha ceské spolecnosti
je zpusobena traumatickým zážitkem komunismu. Syndrom
se projevuje fixací na minulost. Mysl premílá znovu a
znovu vzpomínky na traumatické zkušenosti, promítá je ina soucasné problémy. POLITICKÉ SPEKTRUM se jeví
zploštelé na jedinou dimensi, v našem prípade na rozmer od
levice k pravici, od Východu k Západu, který byl behen
studené vály dominantní. Ostatní dimense, autorita státu
versus jedinec, ochota vyjednávat versus jednat z posice
síly mizí ze zorného pole. Pokud nekdo nevidí rozdíl mezi
Klausem a Švejnarem, muže to být tím, že trpí
jednorozmerným videním politického spektra, které je
dusledek prožitého traumatu.

Muže nekdo namítnout, že ti, kterí si nepamatují
minulost, musí opakovat své chyby, ale já mohu trumfovat
citátem Marka Twaina, že se historie neopakuje,nanejvýš se
rýmuje. . .President Klaus a profesor Švejnar se neliší v
dimensi levice a pravice, oba jsou pravicáci, ale liší se
výrazne v druhém rozmeru, v dimensi, která se týká
autority státu proti svobode jednotlivce. V universální
klasifikaci je president Klaus libertarian, clovek, který chce
omezit funkci a tím i velikost vlády na nezbytné minimum
(pozn. red. aspon to o sobe tvrdí, ciny jsou spíš jiné.)
Libertariáni se liší od NEOKONSERVATIVCU jako je
George Bush nebo v Ceské republice Karel Schwarzenberg
a Vondra i tím, že nepodporují zahranicní intervence a
budování hegemonie. Libertarián se nesmí plést s
liberálem, kterýžto výraz v americké terminologii znamená
levicák a je dnes v Americe užívám spíše jako nadávka.


Ve srovnání s Klausem se Švejnar jeví jako centrista,
což lze videt v jeho názorech na sociální stát a otázky
ekologie. President Klaus rekl, že jeho názor, totiž, že si
nemusíme delat starosti s globálním oteplováním:
"podporuje drtivá vetšina odborníku". To souhlasí s jeho
ideologií, podle níž stát nemá zasahovat do ekonomie.
Profesor Švejnar oznacil jeho názor za krajní, je možné
diskutovat o tom, zda mezinárodní panel Organisace
spojených národu, tedy IPCC, je politická nebo vedecká
organisace. OSN, které jej svolalo, je politické sdružení a
nekteré vlády mají jiné zájmy než my.


14 Hospodár

Ale jsou i jiné organisace, které se k otázce vyjádrily,
na príklad Svaz amerických fysiku, který zverejnil
prohlášení, které ve strucnosti ocituji:. . ." Emise
skleníkových plynu, které jsou dusledkem lidské cinnosti,
mení složení atmosféry a tím ovlivnují podnebí Zeme.
Skleníkové plyny jsou kyslicníky uhlíku, dusíku, metan a
další plyny. Jsou vypoušteny behem spalování fosilních
paliv a celé rady jiných prumyslových a zemedelských
cinností. Dukazy jsou nevyvratitelné. . .Složitost podnebí
dnes nedovoluje presné predpovedi. APS doporucuje
zvýšené úsilí smerem k porozumení vlivu lidské cinnosti na
podnebí Zeme a k nalezení technických prostredku, kterými
lze celit temto nebezpecím. . ."

Odborných organisací s takovým stanoviskem je
mnoho, prevážná vetšina a i když všechny pripouští, že
dnešní poznání není definitivní a predpovedi jsou nejisté, to,
co ríká president Klaus proste není pravda. Klausuv názor je
v rozporu s prevážnou vetšinou odborníku. Otázka tedy je:
jaké dusledky pro Ceskou republiku, její obraz a její posici
ve svete by melo zvolení presidenta, který dokáže takto
mávnutím ruky zatratit a ignorovat soucasné vedecké
poznání?!

Pojednejme o blízké budoucnosti Ceské republiky a
sveta. Náš hlavní spojenec, supervelmoc a jistá záruka naší
svobody, Spojené státy americké, budou v tomto roce
preprahat: pet z osmi kandidátu na amerického presidenta
chce omezit emise skleníkových plynu. Všichni demokraté
Obama, Clinton a Edwards chtejí do roku 2050 omezit emise
skleníkových plynu na 80 procent úrovne roku 1999.
Evropské schema zdanení emisí a americký podobný systém
již fungují podobne a zatím nezávazne. Pokud se potvrdí
soucasné odhady vlivu skleníkových plynu na podnebí,
problémy s jinorodými zdroji energie a negativní dopady
zmen na ekonomii a lidské zdraví, rozšírí se po celé Zemi a
stanou se závazné.


Ale potvrdí se? Nevíme a proto meríme, až
nameríme a pochopíme, pak se moudre rozhodneme,co
máme delat. Možná víc, možná nic. A kdo jsme my? No,
prece lidé: Francouzi, Nemci, Americané (republikáni i
demokraté) a dokonce i Cínané. A Ceši? No, to se uvidí,
treba pan president pod tíhou dukazu zmení svuj názor.
(. . .) Amerika prišla již v roce 2003 s návrhem na
koordinaci státních národních systému a vytvorení
globálního systému pozorování Zeme. Dnes spolupracuje
60 zemí a 47 vedeckých organisací na TAKOVÉM
SYSTÉMU zvaném GEOSS. JAK NASA, tak i
ESA,americká a evropská organisace pro výzkum vesmíru,
se aktivne podílí na tomto projektu.

Chceme, aby mladá generace Cechu se této svetové
spolupráce, tohoto úsilí o pochopení a porozumení sveta , v
nemž žijeme, zúcastnila anebo chceme, aby sedela za pecí,
protože ceský president ví už predem, jaký bude výsledektohoto merení? ODKAZY GEOSSU jsou PSÁNY anglicky

ale mají hodne obrazového materiálu, které ilustrují rozsah
tohoto projektu.

SVET SE VYVÍJÍ a MENÍ: vlastne tento program
není úplne nový. Vypustil jen predponu "NEO" z
neokonservatismu a popisuje klasickou Ameriku, kterou si
mnozí z nás pamatují z doby pred Bushovým
experimentem. Historie se neopakuje, ale nekdy rýmuje.
Myslím, že ten príští verš se bude rýmovat s Amerikou,
kterou jsme se naucili obdivovat a mnozí ji máme rádi. Ale
bude se Ceská republika rýmovat s tou novou Amerikou,
Evropskou unií a se svetem?? :

Je dobré mít presidenta, který dokáže rozeznat a ríci
pravdu i tu vedeckou, i tu lidskou tak, aby ji národ slyšel a
pochopil. To nebude snadné, preji mu úspech.

Rozhodl nátlak Halíka


CTK, Lidovky

Ministr financí Kalousek uvedl, že nerozhodnutí
volitelé z rad Krestanské demokratické unie a Ceské strany
lidové k podpore Klause primel mimo jiné intensivní nátlak
Tomáše Halíka. Ten prý poslance bombardoval emaily
agitujícími ve prospech Jana Švejnara. Podíl na zno
vuzvolení Václava Klause presidentem má podle ministra
financí Miroslava Kalouska (KDU-CSL) filosof, knez a
sociolog Tomáš Halík, který podle neho nevybíravým zpu
sobem presvedcoval lidovce o svém názoru, že presidentemse má stát Jan Švejnar.

". . . Rozhodl to pan profesor Halík, jeho tlak na
volitele byl tak intensivní a natolik nevybíravý, že znechutil
ty nerozhodnuté," rekl Kalousek, který podporoval
znovuzvolení Klause v Ceské televisi.

Kardinál Miloslav Vlk doufá, že Václav Klaus ve
svém druhém funkcním období splní své predchozí sliby.
Kardinál Vlk uvedl, že president byl zvolen . . ."po
vleklém a bolestném úsilí, které ukázalo naši politickou
scénu ve znacne nepríznivém svetle". Prubeh volby byl
podle kardinála výmluvný. . ."Jiste z diskusí kolem svého
minulého funkcního období i z bolestného zrození období
nového vyvodí pro sebe, pro styl své práce i pro svou
funkci patricné závery. I když naše zkušenosti z uplynulých
peti let nebyly vždy jen positivní, chceme doufat, že dodrží
své sovo a že cetné sliby, které pred svou volbou dal, naplní
skutky," napsal kardinál Vlk na svých internetových
stránkách.


Podle synodního seniora Ceskobratrské církve
evangelické Joela Rumla pro církev nebude Klausovo
opetné zvolení na Hrad znamenat nic. . . "Církev není
vázaná na zmeny na trunech," rekl Ruml. Preje si, aby
Klaus hlídal demokracii prísneji než dríve a prispel
osobním príkladem ke kultivaci politického prostredí.

Ruml pripomnel, že Klaus už dríve prohlásil, že
nebude bránit narovnání vztahu mezi státem a církvemi.
Pokud príslušný zákon schválí parlament, Ruml doufá, že
jeho slovo bude platit.

Staronovému presidentovi blahoprál také patriarcha
Církve ceskoslovenské husitské Tomáš Butta. Podle neho
Klaus již v minulém období prokázal své politické
schopnosti a státnické kvality. . ."Jeho osobnost pro nás
predstavuje demokratické a tradicní hodnoty i hájení zájmu
našeho státu," sdelil Butta. Husité také ocenili dustojnoukandidaturu Jana Švejnara.

Znovuzvolení Klause privítal i metropolita
pravoslavné církve Kryštof. pravoslavná církev podle neho
verí, že je a bude tím nejlepší možným presidentem a
podporí majetkové vyrovnání.